Ve třetím čtvrtletí se lidé na ombudsmanku obrátili s 2043 podněty (od začátku roku jde už celkem o 6255 podnětů), z nichž 68 % bylo v působnosti a ombudsmanka se jimi může zabývat. Ve stejném období vyřídila 1977 podnětů, z nichž ve 113 případech konstatovala pochybení úřadu či diskriminaci.
Tradičně nejvíc podnětů se i ve třetím čtvrtletí týkalo sociálního zabezpečení (celkem 395 podnětů). Z jejich analýzy vyplývá, že nejvíc problémů, které lidi trápí a jsou důvodem stížnosti, jsou záležitosti přímo se dotýkající zdravotního postižení (celkem 128 podnětů souviselo s invalidním důchodem, příspěvkem na péči, příspěvkem na zvláštní pomůcku nebo průkazem osob se zdravotním postižením). Druhým velkým tématem byly v sociálním zabezpečením existenční problémy – 82 podnětů se týkalo příspěvku na živobytí, dávek na bydlení či mimořádné okamžité pomoci v hmotné nouzi.
Druhou největší oblastí, v níž lidé vyhledávali ve třetím čtvrtletí pomoc ombudsmanky, je stavební řízení a územní plánování (celkem 160 podnětů). Nejčastěji šlo o záležitosti týkající se umístění a povolení stavby či rekonstrukce (celkem 63 podnětů), dalších 34 podnětů se týkalo odstranění nebo dodatečného povolení stavby.
Častěji než v prvním půlroce si lidé stěžovateli na záležitosti týkající se zdravotnictví. Stejnou měrou přitom šlo o oblasti pojistného a zdravotní péče a oblast veřejného zdraví, tj. ochrany před hlukem. Z uzavřených případů zde každý sedmý skončil zjištěním pochybení na straně úřadů. Oproti předchozím dvou čtvrtletím vzrostl také počet podnětů týkajících se ochrany životního prostředí.
Přestože ve třetím čtvrtletí naopak ubylo podnětů týkajících se ochrany práv dětí a činnosti orgánu sociálně-právní ochrany dětí, celkový počet stížností z této oblasti je vyšší, než v loňském roce.
Ve 113 případech uzavřených ve třetím čtvrtletí ombudsmanka konstatovala pochybení úřadu či diskriminaci. Statisticky nejčastěji chybovaly úřady v záležitostech týkajících se vnitřní správy, tj. matrik, evidence obyvatel, občanských průkazů či pasů, v záležitostech cizinců a na úseku zdravotnictví. Zjištěná pochybení se prakticky vždy podařilo napravit a stěžovatelé se domohli svých práv. Pouze v osmi případech se ombudsmanka musela obrátit na nadřízený orgán, aby zajistil, že úřad svou chybu napraví.
Diskriminace ve smyslu antidiskriminačního zákona se týkalo 56 podnětů. Nejčastěji se týkalo o oblasti práce a zaměstnání a také přístup ke zboží a službám.
V rámci prevence špatného zacházení realizovala ombudsmanka systematické návštěvy pěti zařízení: dvou policejních cel, léčebny dlouhodobě nemocných, zařízení poskytujícího péči o seniory a azylového přijímacího střediska.