Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na rozdělování peněz z „Programu péče o národní kulturní poklad“ v letech 2012 až 2017. Peníze z tohoto programu mají zlepšit podmínky pro uchovávání kulturního dědictví, o které pečují některá významná muzea, knihovny a archivy. Používány jsou na opravy, dostavby nebo modernizace budov či jejich údržbu, ale také například na výstavbu technicky odpovídajících depozitářů. NKÚ prověřil na úrovni systému téměř 10 miliard korun, u příjemců dotací pak přes 570 milionů korun.
Z tohoto programu kontroloři prověřili i dvě už ukončené akce: vytvoření expozic v hlavní budově Národního technického muzea a vybudování centrálního depozitáře Uměleckoprůmyslového musea v Praze (UPM). Kontrola ukázala, že peníze byly využívány ke svému účelu, kontroloři ale odhalili některé systémové nedostatky a několik dílčích nedostatků u prověřovaných akcí.
S rozdělováním peněz z tohoto programu Ministerstvo kultury začalo v roce 2007. Původně se měly peníze rozdělit mezi 17 akcí, v roce 2014 měl být program ukončen a následně měl resort vyhodnotit jeho přínosy. Program ale není ani po více než deseti letech ukončen, vyčerpáno bylo jen 4,2 miliardy korun z připravených deseti miliard korun a peníze z programu se budou rozdělovat minimálně do roku 2020.
Na prodlužování programu mělo vliv několik důvodů. Jedním z nich bylo, že podpořené akce nabíraly zpoždění – z 29 akcí zpoždění nenabralo jen pět. Ministerstvo kultury uvedlo, že se na zpožďování podepsaly například průtahy v zadávacích řízeních, komplikovaná projednávání úprav nebo nepředvídatelné archeologické nálezy. NKÚ u dvou kontrolovaných akcí našel další důvody, kvůli kterým docházelo ke zpoždění, ale i ke vzniku nákladů, kterým šlo předejít.
Při vybudování nového centrálního depozitáře UPM posuzovalo a schvalovalo Ministerstvo kultury dlouhých 21 měsíců zadávací dokumentaci a během této doby změnilo způsob zadání z otevřeného řízení na uzavřené a zase zpět. Kvůli tomu výstavba depozitáře nakonec probíhala ve stejné době jako oprava historické budovy. UPM proto muselo sbírky i své pracovníky umístit do náhradních prostor, za jejichž pronájem a provoz se zaplatilo jen ze státního rozpočtu téměř 11 milionů korun. Obě tyto akce byly původně záměrně plánovány tak, aby neprobíhaly ve stejném termínu a UPM tyto náhradní prostory nepotřebovalo. Původně měl být depozitář dokončen v roce 2012, do provozu se ale dostal až v prosinci roku 2016.
Kontroloři při prověřování přípravy expozic v hlavní budově Národního technického muzea zjistili, že některé termíny a cíle byly nastaveny nereálně, čímž vznikly náklady, kterým by se jinak dalo vyhnout. Jde o expozici „Prvních sto let Národního technického muzea“, kterou muzeum nestihlo včas připravit a muselo ji zrušit – za její přípravu přitom zaplatilo téměř 400 tisíc korun. Expozici „Hnací stroje a motory“ zase nakonec zrušilo kvůli její přílišné složitosti, přičemž před jejím zrušením na ni vynaložilo přes 200 tisíc korun. V případě expozice „Hornictví“ nechalo Národní technické muzeum vytvořit projektovou dokumentaci za téměř 650 tisíc korun, podle které ale nakonec nepostupovalo. Celkově však jde jen o dílčí nedostatky – vybudování expozic muzea financovaných z tohoto programu vyšlo dohromady na 164 milionů korun.
Kontrolní závěr z kontrolní akce NKÚ č. 17/16