České děti zůstávají v cizině neúměrně dlouho bez cestovních dokladů

Narození dítěte je vždy významná událost. Pokud k ní však dojde při pobytu v cizině, doprovází ji komplikace s vyřízením cestovních dokladů. Na ombudsmanku se obrátila stěžovatelka, jejíž dcera narodila v Německu. Na vyřízení českého cestovního pasu čekala osm měsíců. Bez něj přitom nemůže s dítětem legálně překročit hranice. V jiných zemích může chybějící cestovní doklad přinášet další komplikace při jednání s místními úřady. Ombudsmanka se snaží dosáhnout toho, aby české děti narozené v cizině získaly své doklady co nejdříve.

Po narození dcery v Německu se stěžovatelka obrátila na nejbližší konzulát České republiky. Podala žádost o vydání osvědčení o státním občanství České republiky a o vydání českého rodného listu. Rodný list však obdržela až po čtyřech a půl měsících, na vyřízení pasu musela čekat dalšího zhruba čtvrt roku. V jiných zemích je přitom praxe mnohem rychlejší.
Pokud se vám narodí dítě v zahraničí při krátkodobém pobytu, obvykle z toho nevyplývají další komplikace. Pro návrat zpátky do České republiky je pro dítě vystaven dočasný cestovní doklad příslušným českým konzulátem a rodiče se s dítětem mohou vrátit.

Problém nastává především u těch, kdo v zahraničí žijí dlouhodobě a potřebují zde tedy zůstat i po narození dítěte. Dočasný cestovní průkaz pro dítě narozené v cizině lze totiž použít pouze za účelem jeho příjezdu do České republiky, ale ne pro jeho další cestování.

Dítě se tak nemůže vrátit legálně s rodiči zpátky do země, kde spolu trvale žijí, ani s nimi cestovat do jiných zemí. Od roku 2012 musí mít totiž každé dítě při cestování vlastní doklad.
Stávající praxe a právní úprava navíc může tyto rodiče vystavit postihu ze strany zahraničních úřadů, i pokud cestovat nebudou. Ve stanovené lhůtě totiž musí předložit cestovní doklad novorozence za účelem legalizace jeho pobytu.

U sledovaného případu jsme narazili na konkrétní pochybení, kdy matka čekala neúměrně dlouho už na vystavení rodného listu – který by přitom měla obdržet během třiceti dnů a ne až za více než čtyři měsíce.

K tomuto by už docházet nemělo, protože Ministerstvo vnitra zajistilo finance na navýšení pracovníků zvláštní matriky. Ta jako jediná v republice řeší agendu dětí narozených v cizině nebo úmrtí českých občanů v cizině. S rostoucím počtem Čechů žijících v zahraničí proto roste také její vytížení.

Druhý problém je však systémový, k tomu ombudsmanka Anna Šabatová dodává: „Kvůli platné právní úpravě trvá vyřízení cestovních dokladů pro dítě narozené v cizině neúměrně dlouho. V jiných zemích je praxe rychlejší. Vyzvala jsem proto ministra vnitra k přípravě návrhu právní úpravy, která by tuto praxi zrychlila a zjednodušila.“