Ptali jsme se Petra Böhma, starosty obce Výskytná nad Jihlavou, přes jejíž území je plánována trasa vysokorychlostní železnice Praha - Brno, na jeho zkušenosti s realizací tohoto projektu.
Vážený pane starosto, problematice nové vysokorychlostní tratě (VRT) Praha-Brno se intenzivně věnujete již několik let. Mohl byste prosím našim čtenářům popsat, jak jste se vlastně o VRT dozvěděl, kdo Vás o projektu informoval? Jak jste od počátku komunikoval se zástupci kraje a realizátory? Jaký byl vůbec úplný počátek celého příběhu VRT Praha-Brno?
O VRT jsme se dozvěděli z místního tisku Jihlavských listů, kde vyšel článek o plánovaném koridoru v souvislosti se změnou zákona o vyvlastňování pozemků pro liniové stavby. O plánech s námi od počátku nikdo nekomunikoval, veškeré informace jsme museli zjišťovat sami. Čímž vznikl v oblasti kolem Jihlavy velký poprask a odpor a zástupci Kraje Vysočina se začali situaci a komunikaci s námi věnovat. Nedokážu posoudit, zda nám poskytovali veškeré informace nebo sami jich měli málo jako my. Myslím si však, že ,,B“ je správně. Takže počátek byl otištění článku v novinách.
V čem zejména spatřujete přínosy VRT Praha-Brno pro Vysočinu a obce, jako je Výskytná nad Jihlavou? Je tento projekt pro Váš region přínosem?
Přínosy prozatím nespatřuji vůbec žádné. Samozřejmě pokud nebudu mluvit o tom, že si s rodinou sednu do vlaku a budu v Praze za 30 minut namísto současné hodiny autem po D1. Častým argumentem je dojíždění za prací do vzdálenějšího regionu, což by se jako výhoda jevit mohlo, ale pouze do té doby, než se vyjeví ekonomická situace takovéhoto dojíždění, nehledě na to, že se obávám toho, že kraj Vysočina se bude vylidňovat ještě rychleji, než je tomu doposud.
Na 300 kilometrů v hodině se vlak rozjíždí asi 11,5 kilometru. Brzdit mu pak trvá přes sedm kilometrů. Aby měl tedy rychlovlak v Česku smysl, nesměl by tu moc zastavovat. Rychlodráhu napříč Českem totiž nepotřebuje Česko, ale Evropa, píše v glose redaktor serveru Auto.iDNES.cz František Dvořák.
Jak je na Vysočině o projektu od počátku informována veřejnost a jakým způsobem se do diskuze o projektu zapojuje? Jak se k projektu staví obyvatelé dotčených obcí?
Z pohledu veřejnosti mohu konstatovat, že jsme informováni pouze z tisku, případně z internetu. Když se zeptáte starších občanů, tak ti kromě naší obecní kampaně a různých vyjádření v místním tisku o tomto nevědí téměř nic.
S jakými nejhoršími zásahy realizátorů do přírody a krajiny jste se museli potýkat?
Pokud máte na mysli otázku ve vztahu k plánům, tak asi největším zásahem by bylo přetnutí Maršovského rybníka na dvě části, ale tento nesmysl byl logicky zažehnán již v počátku. Prostě někdo udělal čáru do mapy a zřejmě čekal, co se bude dít. Pokud máte na mysli budoucnost, s čím bychom se potýkali, tak to nedokážu momentálně specifikovat.
Co považujete za největší rizika projektu pro Váš region?
Za největší riziko považuji zničení krajiny, snížení kvality bydlení na venkově, kde se lidé stěhují právě do ticha, za klidem a nyní by jim pod okny měla vést trať.
Jak jste jako starostové dotčených obcí v regionu k projektu přistoupili, jaké kroky jste podnikli?
Jako starostové sousedních obcí jsme se dohodli a zastupitelstva odsouhlasila založení svazku obcí s názvem VRT (Vyskytná nad Jihlavou, Plandry, Bílý Kámen a Hybrálec). Tento svazek bude aktivně vystupovat proti současným plánům vedení trati. Oslovili jsme většinu obcí podél v současnosti známé trasy trati s tím, že v podstatě všechny obce bez výjimky chtějí do tohoto svazku vstoupit a postupovat společně proti výstavbě. Jsou totiž obce, které budou postižené méně, některé však velmi výrazně. Kolem plánovaného průběhu trati jsou obce, které říkají razantní ne jejímu vedení přes ČR. Některé si dokážou představit vedení trati v ochranném pásmu dálnice D1. Ale i zde jsme si velmi dobře vědomi situace blíže k Praze nebo např. u Jihlavy obec Kozlov, kde je řada obcí nalepena téměř na D1 a tady je vedení trati v ochranném pásmu dálnice nemožné.
Mgr. Ondřej Pašek, Český svaz ochránců přírody Vlašim:
... Máme, stejně jako veřejnost, minimum informací. Spoléháme na sporadické veřejné zdroje a i když máme na trase několik chráněných lokalit, o které se staráme, nikdo se na nás neobrátil.... Málokdo ví, že Podblanickem chodí třeba rysi nebo losi... Bude výstup na Blaník stále atraktivní, když pod ním povede vysokorychlostní trať?
Jakého největšího úspěchu jste zatím dosáhli?
Za úspěch považuji to, že se s námi řada institucí začala konečně bavit a informovat nás, zejména tuto snahu pociťuji z KÚ Vysočina. Jediné, co však stále postrádáme, je a nerozumíme tomu, že mrtvého brouka hraje Ministerstvo dopravy, od kterého bych spíše očekával svolávání starostů podél plánované trati a poskytování maximálně možného množství informací. Z Ministerstva dopravy v podstatě nemáme žádné informace do dnešního dne.
Jak hodnotíte stávající stav projektu a jaký nejbližší vývoj na projektu očekáváte?
K současné situaci bych řekl, že mi připadá, že žádný projekt ani koncepce neexistují. Občas se nějaká informace tu a tam objeví, z míst, ze kterých by však měla přijít, nepřichází vůbec nic.
Jakého stavu byste jako zástupci samosprávy při realizaci tohoto projektu chtěli dosáhnout?
Především bychom byli rádi, kdyby byla zahájena komunikace, maximální informovanost a předložena ekonomická studie projektu a průchodnost terénem, po kterých voláme již dlouhou řadu měsíců. Poté můžeme logicky argumentovat a posuzovat, co je reálné a co není.
Petr Böhm
starosta obce Vyskytná nad Jihlavou
V článku byly použity fotografie www.vyskytnanadjihlavou.cz.