Úřad práce a obce musí v otázce výplaty doplatku na bydlení úzce spolupracovat

Stát prostřednictvím Úřadu práce a obce by měly v otázce souhlasu s výplatou doplatku na bydlení postupovat v maximální součinnosti tak, aby byl naplněn duch zákona o hmotné nouzi. Přes všechny nejasnosti kolem výkladu části novely zákona se ukazuje, že obcím, které po udělení nesouhlasu zahájily s klienty sociální práci, se daří situaci řešit ve prospěch obcí i lidí, kteří se ocitli v tíživé životní situaci a naplňují tak i povinnosti uložené jim zákonem o pomoci v hmotné nouzi a zákonem o sociálních službách. Na tyto činnosti navíc MPSV letos poskytne úřadům obcí a krajským úřadům zvláštní účelovou dotaci.

V návaznosti na nové stanovisko Ministerstva vnitra, podle kterého souhlas či nesouhlas obce je pouze jedním z podkladů pro účely hodnocení nároku na dávku, to uvedla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová.

„Ministerstvo vnitra po půl roce změnilo své stanovisko v tom duchu, že souhlas obce je nyní jen jedním z kritérií, podle kterých se úřad práce bude rozhodovat při udělení či neudělení doplatku na bydlení. Úřady práce úzce spolupracují s obcemi a v žádném případě nehrozí, že bude narůstat počet bezdomovců. Zejména v případech, kdy různí podnikatelé s chudobou stavějí v obcích proti vůli starostů a občanů nové ubytovny a vytvářejí tak vyloučené lokality, nepředpokládám, že bude souhlas s vyplacením doplatku udělen,“ uvedla ministryně Marksová.

MPSV podle jejích slov připraví ve spolupráci se Svazem měst a obcí novelu zákona tak, aby starostové neztratili možnost bránit se podnikatelům s chudobou, kteří často sestěhováváním lidí vytvářejí nová ghetta.

Pouze společný postup podle ministryně zaručí, že dávku obdrží ti příjemci, kteří ji skutečně potřebují, a kteří budou současně díky sociální práci mít šanci a motivaci svoji životní situaci aktivně řešit.

Ministerstvo práce a sociálních věcí v této souvislosti vydalo pobočkám Úřadu práce ČR doporučení, aby byl doplatek na bydlení vyplácen v případě, že situace klienta bude vyhodnocena i nadále jako případ hodný zvláštního zřetele.

Tento postup lze použít i v případech, kdy obec dosud Úřadu práce nezaslala své stanovisko, ale i v případě, kdy obec zaslala nesouhlasné stanovisko, a podle vyhodnocení Úřadu práce ČR jde o případ hodný zvláštního zřetele.

ÚP ČR může naopak také rozhodnout, že doplatek na bydlení klientovi neposkytne, protože důvody, které uvedla obec ve svém nesouhlasném stanovisku, naznačují, že situaci nelze jako případ hodný zvláštního zřetele vyhodnotit.

Pokud ÚP ČR rozhodne, že doplatek na bydlení v konkrétním případě neposkytne, má klient možnost na omezenou překlenovací dobu dosáhnout na dávku mimořádné okamžité pomoci. Pouze ovšem za podmínky aktivního přístupu k trvalejšímu řešení této mezní situace.

„Zaměstnanci všech kontaktních pracovišť Úřadu práce ČR budou i nadále monitorovat situaci a úzce spolupracovat s obcemi na řešení situací konkrétních klientů. V obcích, které neudělily souhlas s doplatkem na bydlení většímu počtu lidí, se naši lidé ocitli pod velkým tlakem. Situaci ale zvládají a spolupráce s obcemi a dalšími zainteresovanými subjekty funguje,“ potvrdila Kateřina Sadílková, pověřená řízením ÚP ČR.

Podle údajů Úřadu práce ČR bylo ke konci května 2015 vydáno celkem 946 nesouhlasných stanovisek k doplatku na bydlení ze stran obcí. Nejvíce nesouhlasných rozhodnutí zaznamenali pracovníci Úřadu práce ČR v Moravskoslezském kraji (443) a ve Středních Čechách (139), v ostatních krajích bylo nesouhlasných stanovisek řádově méně, například na Vysočině a v Praze nebylo ani jedno.


Petr Habáň
tiskový mluvčí MPSV

Kateřina Beránková
tisková mluvčí ÚP ČR