Zdá se vám varování před sněhem předčasné? Blíží se 11. listopadu, a říká se, že přijíždí Martin na bílém koni, i když to neplatí vždy. Aktuální předpověď počasí ovšem slibuje, že bychom se v následujícím týdnu mohli dočkat sněhové nadílky i v nižších polohách. Mnohé řidiče, především ve městech, tak čekají nepříjemné chvilky. Často totiž příchod zimy podceňují. Základem bezpečné jízdy v takových podmínkách jsou kvalitní zimní pneumatiky. Druhou základní radou je: do kritické situace se vůbec nedostat! To znamená jezdit předvídavě, pomaleji, mít na paměti, po čem jedeme, vyvarovat se prudkého brzdění i dalších prudkých manévrů, hlídat si kritická místa, uvědomovat si, že na vše potřebujeme daleko více času a prostoru, a že to zkrátka klouže.
Základní desatero
- Nejlepší je, do krizové situace se vůbec nedostat!
- Zpomalte, jezděte plynule, předvídejte, udržujte větší odstup od vozidel vpředu!
- Čtěte vozovku – sledujte, po čem jedete, co je před vámi!
- Vyvarujte se zbrklých manévrů i brzdění!
- Volant ovládejte lehce, ve většině případů stačí malá, ale rychlá, korekce!
- Když to nezatáčí, uberte plyn!
- Když ujíždí záď auta, vyšlápněte spojku a rychle natočte volant ve směru, kam ujíždí zadní část vozu!
- Nebojte se brzdit naplno! Většina aut už dnes má ABS. Snížení rychlosti vždy znamená při nárazu menší riziko zranění.
- Vždy se dívejte do směru, kterým chcete jet!
- K brzdění na náledí můžete použít i ujetý sníh na krajnici.
Asi nikdo se nechce cíleně dostat do krizové situace. A pokud ano, nemá takový člověk na silnici, co pohledávat. Paradoxem zimního provozu ovšem je, že velké množství řidičů se do rizikových situací dostává jen proto, že si dostatečně rizika neuvědomují. Velmi dobře je to patrné na dodržování bezpečného odstupu od ostatních vozidel. Všichni zpravidla jedou, jakoby se nechumelilo… Sněží a většina řidičů jede jako v létě po suché silnici. Pak takové podceňování fyzikálních zákonů a přeceňování vlastních schopností, zpravidla končí smykem přední nebo zadní nápravy.
Zvládnutí smyku přední a zadní nápravy
Prvním pravidlem zvládnutí smyku je, předejít jeho vzniku. To znamená zpomalit, ovládat vozidlo plynule, nezmatkovat, předvídat, začít dříve pozvolna brzdit. Co ale dělat, když už taková situace nastane?
Smyk přední nápravy (nedotáčivý smyk)
Klasickou příčinou smyku přední nápravy je příliš vysoká nájezdová rychlost do zatáčky. Vozidlo se zatočenými koly jede dále v přímém směru ven ze zatáčky. V takovém případě stačí ubrat plyn! Rozhodně netočíme volantem ještě více směrem do zatáčky, kola se potřebují tzv. chytnout!Doporučení je vyšlápnout spojku, i když v řadě situací stačí pouze ubrat plyn, povolit volant tak, aby se kola opět mohla roztočit, a pak opět začít zatáčet.
Nedotáčivý smyk si lze představit jako krátkodobé odlehčení přední nápravy (obdobně jako u razantního rozjezdu na křižovatce), a právě krátkým ubráním plynu (příp. vyšlápnutím spojky) se hmotnost vozidla opět rovnoměrně rozloží na obě nápravy a auto se samo stabilizuje. Právě z toho důvodu je nutné mít kola zatočená do stejného směru, aby po „chycení“ pneumatik nedošlo k druhému extrému, kterým je přetáčivý smyk.
Smyk zadní nápravy (přetáčivý smyk)
Při tomto typu smyku, vás, lidově řečeno, začne v zatáčce předbíhat zadek vozidla. To může nastat opět v případě příliš rychlého nájezdu do zatáčky, po škubnutí volantem, ale i použitím sjetých pneumatik na zadní nápravě. Pro zvládnutí přetáčivého smyku vyšlápněte spojku a natočte volant proti pohybu zádě, tzv. kontra. Tento protipohyb musí být udělán včas a dostatečně rychle, protože je nutné tento druh smyku podchytit už v samotném zárodku. Jakmile dojde k vychýlení zadní části auta o více než 30°, už nemáme šanci takový smyk zvládnout. Zároveň však dbejte na to, abyste volantem zbrkle netočili na obě strany, nebo abyste případně při „odchycení“ přetáčivého smyku nedotáčeli kola ještě více kontra. V takovém případě se z rozkmitaného auta stane kyvadlo, které nejsme schopni zastavit.
Stejně tak nedbejte rad typu „přidám plyn a dám kontra“, a to hned ze dvou důvodů, protože nikdo z běžných řidičů neodhadne:
1) Správný okamžik přidání plynu.
2) Množství plynu. Většinou se ve své praxi na otázku „Kolik plynu tedy dát?“ setkáváme s odpověďmi jako „Tak akorát“, „Trošičku“ apod. Ani jedno ale není žádná měřitelná veličina. Zároveň každé přidání plynu de facto rychlost jízdy akorát zvyšuje, a tím se zvyšují i odstředivé síly působící na vozidlo, resp. na pneumatiky ve smyku.
A důležitá rada na závěr: V případě jakéhokoliv smyku je bezpodmínečně nutné se vždy dívat směrem, kterým chceme jet!!! Tam totiž vozidlo podvědomě budeme směrovat.
Co když už to nevyjde?
Může se stát, že se nám situace vymkne z ruky, a nejsme schopni vyhnout se nárazu nebo auto nekontrolovatelně míří do příkopu. V takovou chvíli se snažte srovnat kola do přímého směru (minimalizujete tím riziko převrácení vozidla) a plnou silou stůjte na brzdovém pedálu! Jen pneumatika v přímém směru je schopná přenést maximum brzdné síly. Každý kilometr v hodině, o který snížíme rychlost, dělá rozdíl v míře zranění!
Pokud je vozovka příliš kluzká (náledí) je možné pro zvýšení adheze pro rozjezd nebo pro brzdění využít i ujetého sněhu na krajnici. Stejně tak pro brzdění v případech, kdy to na vozovce moc nebrzdí, můžete využít tzv. sněhové brzdy – nasměrujte vozidlo šikmo do valu odhrnutého sněhu, který náraz ztlumí. Je to jen jedna z dalších možností, jak auto zpomalit bez výrazných škod.