Předpověď počasí slibuje v následujících dnech teploty přes 30°C. A právě tropické teploty mají výrazný vliv na naši pozornost při řízení, a, bohužel, i na následky dopravních nehod. Daleko rychleji přichází únava, vyčerpáním se snižuje pozornost, řidiči často podceňují pitný režim, a podléhají dehydrataci, vysoké teploty nesvědčí nemocným, a tak dále. Dokazují to i dlouhodobější statistiky, když právě ve dnech s vysokými denními teplotami zaznamenáváme vyšší počet tragických nehod. Nejčastěji za nimi můžeme hledat ztrátu pozornosti neboli nevěnování se řízení, přejetí do protisměru a nedání přednosti.
Za posledních 20 let zemřelo v červenci nejvíce lidí v roce 2003 (159 mrtvých). Naposledy si červenec vyžádal více jak sto obětí v roce 2010 (101 mrtvých). V roce 2014 to bylo 74 lidských životů a statistické údaje začaly konečně vypadat trochu optimističtěji. Jenže v roce 2015 se počet mrtvých opět zvyšoval. Znovu v tom hrály velkou roli nadprůměrné letní teploty. Na silnicích zemřelo v tomto roce 93 lidí.
Letos máme za sebou zatím jen jeden tropický den, ale podle aktuální předpovědi počasí, nastanou další tropická vedra právě v následujících dnech. Je potřeba se na ně připravit…
Kritická hranice začíná na 27 stupních
I když je dnes stále větší počet aut vybaveno klimatizací, slunce se i tak opírá do skel aut a oslabuje zrak a soustředěnost řidičů. Po nějaké době se smysly řidičů v nadprůměrném horku otupují a snižuje se jejich koncentrace. Kritická teplotní hranice začíná už někde okolo snesitelných 27°C. Už při této teplotě podle výzkumů klesá efektivita práce o 25%, a stačí jen přidat další tři stupně navíc, a údaje jsou ještě horší. Při 30°C se efektivita práce sníží až na 50%. Počet nehod tak začíná narůstat.
I když se v autě správně nastaví klimatizace, tj., sníží se teplota uvnitř vozu o přibližně 5 stupňů proti venkovní teplotě, nemusí to stačit. Podle aktuální předpovědi by se mohla v následujících dnech teplota vyšplhat k hranici 36 stupňů. Teplota uvnitř vozu by tak měla být nastavena přibližně na 30 – 31 stupňů. Je to v tomto případě teplota snesitelnější, ale stále vysoko nad kritickou hranicí.
Nepřipravený organizmus
Před horkem nás chrání naše termoregulační mechanismy, více se potíme, rozšiřují se nám cévy, zvyšuje se produkce adrenalinu, klesá diastolický krevní tlak, zvýší se srdeční činnost. Zároveň se však zhorší motorická koordinace, a také schopnost koncentrace. Jistě, všechno ovlivňují individuální fyziologické vlastnosti každého z nás, každý se na extrémní podmínky adaptuje jiným způsobem, velkou roli může hrát například předchozí odpočinek nebo tolik opakované dodržování pitného režimu. Rozhodně bychom neměli dostatek tekutin v takovém počasí podceňovat.
Je dokázané, že horko dokáže narušit krátkodobou paměť, což se může stát řidičům osudné v případě, kdy zapomenou, jakou značku před chvílí na silnici viděli, protože méně soustředně sledují situaci před sebou, a nechají se snadněji rozptýlit. Déle jim například trvá, než si uvědomí, kde odbočit, nebo později zareagují na brzdící auto před sebou. Každá činnost a každý úkon trvá o něco déle, než obvykle, a psychika dostává zabrat. Také únava se dostavuje dříve. Je to tak trochu podobné, jakoby řidič jel v autě pod vlivem alkoholu.
Jak se připravit na cestu v tropickém počasí?
Počasí se na rozdíl od dovolené naplánovat nedá. Jde se ale na takovou náročnou cestu lépe připravit. „Auto je potřeba před cestou vyvětrat. Ještě, než začne působit klimatizace, dá se částečně snížit horko, když se na chvíli otevřou okna,“ radí šéf BESIPu, Martin Farář. „Pokud víte, že se vydáte na cestu během horkého dne, měli byste přemýšlet, kde se dá před vyjetím zaparkovat auto ve stínu. Pokud to jde, nevydávejte se na cestu v dopravní špičce a sledujte dopravní zpravodajství. Naplánujte si pravidelné zastávky a cítíte-li, že na vás jde únava, nepřemáhejte jí a hned si odpočiňte. A dodržujte pitný režim, dostatek tekutin je pro každého velmi důležitý. Na cestu si raději připravte nějaké lehčí jídlo, třeba zeleninu a ovoce, s přeplněným žaludkem po tučném vepřovém nebo po majonéze v bagetě koupené u pumpy, jde všechno hůř. Pokud máte v autě klimatizaci, seřiďte jí na optimální teplotu,“ dodáváMartin Farář ještě. „Rozhodně jí nenastavujte pod 21 – 23 stupňů, správně by měla být nastavena tak 5 stupňů pod venkovní teplotu. Proti únavě však samotná klimatizace příliš nepomáhá.“
Tři otázky pro…
psycholožku Pavlu Rymešovou.
BESIP: Jaký bývá vliv horka na řidiče?
Pavla Rymešová: Obecně má horko tendenci mít negativní vliv na psychiku a zvyšuje agresivitu. Jak u lidí, tak i u zvířat. Samozřejmě je to provázeno dalšími symptomy, které provázejí nekomfort organizmu. Svou roli může hrát i dehydratace, může tam být problém s termoregulací, může nastat problém s nemožností teplu uniknout. Protože, když je nám zima, můžeme se lépe obléknout, ale když je nám příliš vedro, z kůže se už nesvlékneme… nic dalšího, kromě intenzivního chlazení, udělat nemůžeme. A v autě se dá chladit jen přiměřeně a jen do určité míry.
BESIP: Proč se v takovém případě zvyšuje u lidí agresivita?
Pavla Rymešová: Je to vliv organizmu na psychiku. Je to prostě zvíře v nás. Příroda to má tak zakódováno, jakmile potřebujeme z něčeho uniknout, většinou reagujeme buď tím, že se stáhneme, nebo agresivitou. Protože v tomto případě nám stažení nepomáhá, většina lidí jde do agrese. Mnohdy i při menších podnětech může jít až o agresivitu, která se vymkne naší kontrole. Není to samozřejmě správné, ale je to poměrně dost běžný jev.
BESIP: Dá se tomuto stavu nějak předcházet?
Pavla Rymešová: Může to být dáno třeba naturelem člověka, osobnostními vlastnostmi. Když má větší sklony k impulzivitě, dá se s tím v takovém případě pracovat. Ale dochází k tomu prostě obecně, jde o sklon, který se častěji projevuje právě kvůli teplu. Když se člověk umí lépe ovládat, dokáže zalézt a spíš umí aktivitu obracet někam jinam, než proti svému sociálnímu prostředí. Je tedy jednak dobré si to uvědomit, a zkusit si říct, že takhle reagovat nebudu. A ve chvíli, kdy mám pocit přetažení, třeba vysloveně aktivně vyhledat odpočinek. To znamená, i mírně se oddělit a nevyhledávat větší koncentrace lidí. To, když vím, že mně ve vedru podobné situace nedělají dobře. Nebo alespoň dbát na svůj fyzický komfort. Tedy, pokud mohu, zchladit se, vyhledat nějakou chladnější místnost, nebo aspoň vyvětrat.