V loňském roce došlo k nejnižšímu počtu smrtelných pracovních úrazů za posledních 20 let

V roce 2021 došlo k výraznému poklesu počtu smrtelných pracovních úrazů, a to na nejnižší úroveň za posledních dvacet let. Státní úřad inspekce práce a Český báňský úřad evidují za loňský rok celkem 88 smrtelných pracovních úrazů, což znamená o 20 případů méně oproti roku 2020, a celkový počet je také menší než v letech 2017 a 2019, kdy byl doposud počet smrtelných pracovních úrazů nejnižší.

Všech 88 smrtelných pracovních úrazů bylo nahlášeno na oblastní inspektoráty, Český báňský úřad nezaznamenal v loňském roce žádný smrtelný pracovní úraz. Zahraniční pracovníci se na celkovém počtu smrtelných pracovních úrazů podílejí necelými 20 procenty. Ke dvěma smrtelným pracovním úrazům došlo při činnostech vykonávaných v zahraničí.



V tabulce a grafu naleznete vývoj počtu smrtelných pracovních úrazů za posledních 20 let, tedy od roku 2002, kdy bylo zjištěno celkem 206 smrtelných pracovních úrazů, až po loňský rok s 88 případy.  Dá se konstatovat, že v dlouhodobém horizontu počet smrtelných pracovních úrazů klesá s výkyvy v některých letech, jako byl například rok 2018, kdy došlo k důlnímu neštěstí na Dole Stonava na Karvinsku. V roce 2021 došlo k výraznému poklesu smrtelných pracovních úrazů, a to ze 108 takovýchto případů v roce 2020 na 88 případů v roce 2021. ČBÚ zároveň v loňském roce poprvé od roku 2002 nezaevidoval žádný smrtelný pracovní úraz.


 
Smrtelné pracovní úrazy podle krajů
Z pohledu regionálního, tj. podle místa, kde k úrazu došlo, se nejvíce smrtelných pracovních úrazů stalo v krajích Jihomoravském (12), Středočeském (11) a Ústeckém (10). K pouze dvěma smrtelným pracovním úrazům došlo v Karlovarském kraji.



Zdroje smrtelných pracovních úrazů
Nejčastějším zdrojem byla pozemní vozidla a ostatní dopravní prostředky (26 smrtelných pracovních úrazů), převážně šlo o dopravní nehody. Smrtelnými pracovními úrazy, které vznikly při dopravních nehodách dopravních prostředků na veřejných pozemních komunikacích, se inspekce práce v rámci své kontrolní činnosti nezabývá, na rozdíl od pracovních úrazů, ke kterým došlo při provozu dopravních prostředků na účelových komunikacích a v neveřejných prostorách (například areál firmy). Druhým nejpočetnějším zdrojem vzniku smrtelných pracovních úrazů byla kategorie materiály, předměty, výrobky, součásti, strojů a vozidel, úlomky a prach (7), kdy se jedná převážně o úrazy způsobené nedostatečným zajištěním těžkých břemen, materiálu a součástek při jejich přemisťování a převážení (tzn. pád, vymrštění, zavalení, sesunutí, přimáčknutí atd.). Dále se např. jedná o smrtelné pracovní úrazy, které se staly v nezajištěném prostoru výkopu (sesunutí zeminy). Třetím nejpočetnějším zdrojem vzniku smrtelných pracovních úrazů byly budovy, konstrukce, povrchy (6), kdy se jedná hlavně o pády z výšky a do hloubky. A rovněž kategorie Nebezpečné látky a přípravky, radioaktivní látky, biologické látky (6).

Vývoj počtu smrtelných pracovních úrazů podle vztahu k zaměstnavateli
Nejvíce smrtelných pracovních úrazů utrpěli zaměstnanci v pracovním poměru (66 úmrtí), 75 procent z celkového počtu. Dále se na smrtelných pracovních úrazech podíleli zaměstnanci zaměstnaní na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (17) a osoby vykonávající činnosti nebo poskytující služby mimo pracovněprávní vztahy (5). Tzv. agenturní zaměstnanci (zaměstnanec agentury práce nebo dočasně přidělený k výkonu práce) v loňském roce nebyli mezi obětmi smrtelných pracovních úrazů ani v jednom případě.



Příčiny smrtelných pracovních úrazů
Podobně jako v předchozích letech, i loni se nejvíce smrtelných pracovních úrazů stalo v důsledku špatně nebo nedostatečně odhadnutého rizika, a to v téměř 70 procentech (61 úmrtí). Další významnou příčinou bylo ohrožení jinými osobami (odvedení pozornosti při práci, žerty, hádky a jiné (11) a rovněž chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění (4). Ostatní kategorie příčin pracovních úrazů jsou v záznamech o smrtelných pracovních úrazech uváděny v mnohem menší míře.


Příklady smrtelných pracovních úrazů

Ve stavebnictví
Zaměstnanci prováděli zemní a výkopové práce pro kanalizační přípojku k objektu. V hloubce přibližně 3 metrů nezajištěného výkopu došlo k průsaku spodní vody, kterou se jim podařilo odčerpat. Následně došlo k opětovnému průsaku spodní vody v hloubce cca 4 metrů. Při dalším pokusu o její vyčerpání úrazem postiženým zaměstnancem došlo v tomto výkopu k jeho zavalení uvolněnou zeminou, což způsobilo jeho smrtelný pracovní úraz.

U elektrického zařízení
Úrazem postižený zaměstnanec pracoval se svými dvěma kolegy na přepojování rozvaděčů v rozvodně nízkého napětí umístěné v suterénu budovy. Jednalo se o odpojení jednotlivých vývodů a přívodů stávajícího rozvaděče a jejich přepojení do nového rozvaděče. Vzhledem k tomu, že při úplném odpojení celého rozvaděče od elektrické energie by došlo k odpojení několika částí rozlehlé budovy napájených z tohoto rozvaděče, nedošlo k vypnutí celého rozvaděče. Postupně tak byly vypnuty jednotlivé části budovy pomocí jističů umístěných v tomto rozvaděči a část rozvaděče, na kterém se pracovalo, zůstala stále pod elektrickým napětím. Při odpojování kabelových vývodů ze stávajícího rozvaděče došlo k dotyku zaměstnance s živou částí rozvaděče, která byla pod elektrickým napětím. Zaměstnanec byl hospitalizován a na následky zranění po několika dnech zemřel.


U tlakového zařízení
Ke smrtelnému pracovnímu úrazu topiče středotlaké parní kotelny na tuhá paliva došlo při provádění běžné činnosti obsluhy parní kotelny. V rámci plánované rekonstrukce kotelny bylo dohodnuto, že na noční směně úrazem postižený zaměstnanec spotřebuje zbytek paliva z venkovního boxu, odstaví hlavní kotel z provozu a uvede do provozu záložní kotel, který měl přívod paliva z dopravníku vlastního zásobníku. Při této činnosti se dotyčný pohyboval ve venkovním boxu v době, kdy byl šnekový dopravník (podavač) v provozu. Šnekový dopravník bylo možno odstavit z provozu jenom ovládačem uvnitř kotelny. Při pohybu zaměstnance ve venkovním boxu došlo k jeho zachycení a namotání na šnek dopravníku, který mu způsobil devastující zranění s následkem smrti.


Téma: Zaměstnanost, Zdroj: Státní úřad inspekce práce, Obrázek: Pixabay
29.04.2022 (autor Redakce)



Související

ÚP ČR - Zprostředkování zaměstnání - dokládání podkladů je nově jednodušší

vydáno 04.04.2022

Lidé, kteří chtějí požádat o zprostředkování zaměstnání nebo podporu v nezaměstnanosti a nemají potřebné dokumenty od svého zaměstnavatele, nemusí tyto podklady složitě shánět. ÚP ČR si je v rámci podpory proklientského přístupu zajístí sám od ČSSZ, a to na základě údajů, které jí předávají zaměstnavatelé.

Téma: Sociální zabezpečení / Zaměstnanost

ÚP ČR - Podání přehledu o příjmech a nákladech na bydlení elektronicky

vydáno 01.04.2022

Podklady pro vyhodnocení nároku na uvedené dávky je možné zaslat elektronicky, např. přes Identitu občana, datovou schránkou nebo e-mailem (po dobu trvání nouzového stavu není nutný zaručený elektronický podpis), dále poštou či odevzdat na podatelně příslušného kontaktního pracoviště Úřadu práce ČR.

Téma: Bydlení / Zaměstnanost


www.statnisprava.cz
© Copyright 2000 - 2022, všechna práva vyhrazena - European Business Enterprise, a.s., Masarykovo nám. 14, Říčany
Firma je zapsána v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 8892, IČ 25130382, DIČ CZ25130382
E-mail: info@ebe.cz