Mírné zimy bez větších srážek, letní teploty na jaře, horké léto téměř bez deště, tak se už několik let projevuje v Čechách, na Moravě i za sousedními hranicemi klimatická změna. Stromům chybí vláha a chřadnou. Ztrácí vitalitu a neubrání se škůdcům. Olomoucký kraj patří k nejpostiženějším. Lesníci mění druhovou skladbu lesů, listnáče lépe odolávají suchu.
V roce 2008 bylo ve státních lesích kolem Šternberku vykáceno kvůli kůrovci 3 116 m3 dříví. Tehdy nic nenasvědčovalo změně klimatu. Padesát procent sázených dřevin tvořil smrk, nejvíce využívaná dřevina ve stavebnictví, ale také v nábytkářství, k výrobě hudebních nástrojů, papíru, podlah, energetické štěpky nebo paliva. O několik let později dlouhotrvající sucho a nedostatek srážek natolik oslabí lesy, že se neubrání kůrovci ani jiným škůdcům a začnou ve velkém hynout. Obzvláště pak smrky jako mělce kořenící dřeviny.
Vše vygradovalo extrémně suchým létem roku 2015. Tehdy se začalo v okolí Nízkého Jeseníku mluvit o kůrovcové kalamitě. „S kůrovci si stromy poradí, jsou to běžní škůdci. Pokud ale v půdě dlouhodobě chybí vláha, stromy nevytváří pryskyřici, takže kůrovcům a také václavce v kořenovém systému podlehnou,“ řekl Jiří Sládek, lesní správce ze Šternberka. V kritickém roce 2015 se v lesích spravovaných Lesní správou Šternberk kácelo už 89 414 m3 dříví napadeného kůrovcem, o rok později ještě o sto tisíc m3 kůrovcového dříví přibylo. Bylo jasné, že nejde o náhodný výkyv počasí, ale o dlouhodobý trend, zásadní přírodní změnu. „Začali jsme s obměnou druhové skladby lesů. Zatímco před deseti lety se vysazovalo 26,5 % buku, dnes je to 45,67 %. Ani smrk z porostů docela nezmizí, patří tam a je ho třeba, ale netvoří už polovinu zalesněných porostů, dnes 22 %. Své místo mají v lesích i náletové a přípravné dřeviny, jako je bříza, osika nebo habr,“ vysvětluje Sládek.
Také letos je extrémně suché jaro. Od srpna 2017 navíc několikrát poškodily lesy větrné smrště, takže podnik Lesy ČR v březnu zastavil plánované těžby zdravých stromů a zpracovává pouze kalamitní dříví. Kromě smluvních partnerů pomáhají i těžaři z lesních závodů podniku Lesy ČR. Kvůli nedostatku vláhy v půdě se přesouvá i většina zalesňovacích prací. „Letos jsme na 707 hektarech státních lesů v Olomouckém kraji plánovali výsadbu 4,4 milionů sazenic lesních dřevin. Ve vyschlé půdě se ale sazenice neujmou. Proto jsme zatím zalesnili jen 169 hektarů, což je 24 % z celkového plánovaného objemu. Obnovu chceme dokončit na podzim, bude však záležet na počasí,“ uvedl krajský ředitel Lesů ČR ze Šumperka Pavel Koždoň.
S důsledky sucha se potýkají také Vojenské lesy a statky ČR (VLS), které na Olomoucku a Přerovsku spravují vojenské újezdy Libavá a Březina. „Aktuálním problémem, který řešíme, jsou polomy způsobené bořivými větry na porostech, které jsou oslabeny kalamitními těžbami v uplynulých letech. Soustředíme se na obnovu lesa,“ uvedl výrobní náměstek VLS Libor Strakoš. Vojenské lesy v šesti lokalitách, které spravují, v tomto roce vysadí 20 milionů sazenic. Drtivá většina z nich, 16 milionů, půjde na zalesnění Libavé a Březiny, a přes 60 procent budou tvořit listnaté dřeviny. „Snažíme se zvyšovat zastoupení melioračních dřevin a reagovat i dalšími novými postupy na klimatické změny,“ dodal výrobní náměstek VLS. Výrazné investice také míří do zadržování vody v obou postižených moravských lokalitách ve správě VLS. V rámci investičního programu „Živá voda VLS“ zde vzniklo či vzniká 20 drobných vodních děl, do nich státní podnik investuje 56 milionů korun.
Vojenské lesy a statky přitom počítají s tím, že v nejbližších letech budou do obnovy, změny druhové skladby lesů investovat i dalších opatření. „Na řešení problému jsme se v uplynulých letech, kdy jsme dosahovali rekordních hospodářských výsledků, strategicky připravovali,“ poznamenal Libor Strakoš s tím, že vojenský lesnický podnik na řešení důsledků klimatických změn kumuloval rezervy, které k letošku dosahují konsolidované výše 1,3 miliardy korun.