V České republice je historicky nejvíc veřejných čerpacích stanic

3 940 veřejných čerpacích stanic evidovalo ke konci roku 2017 Ministerstvo průmyslu a obchodu. Je to o 34 víc, než bylo k 31. prosinci 2016. Přibyly zejména plnící stanice na CNG, tedy zemní plyn. Celkem bylo v České republice k poslednímu dni loňského roku 7 020 čerpacích stanic. Česká republika tak patří ke státům s nejhustší sítí čerpacích stanic v Evropě, pumpa je k dispozici na každém čtrnáctém kilometru.

Čerpacích stanic s vymezeným přístupem a prodejem bylo koncem roku 2017 celkem 672, neveřejných 2 408 a víc než 56 % čerpacích stanic bylo veřejných. „Zásobení motoristů klasickými pohonnými hmotami jako jsou nafta a benzin, je vyrovnané. Pokud se počet a umístění stanic s klasickými palivy mění, jde obvykle o odraz místních změn ve vedení dopravních tras. Počet veřejných čerpacích stanic je dlouhodobě stabilní, v poslední době dochází k mírnému nárůstu,“ říká ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner.
 
Nejvíc veřejných čerpacích stanic bylo k 31. prosinci 2017 ve Středočeském kraji, a to 583. Pokud bychom vzali síť čerpacích stanic ve vztahu k počtu obyvatel, pak nejvíc na 100 tisíc obyvatel jich bylo v Jihočeském kraji, a to 47. Nejméně čerpacích stanic loni naopak evidovali v Karlovarském kraji, a to 123. Nejméně hustá síť byla v Praze, kde vycházelo 17,3 veřejných čerpacích stanic na sto tisíc obyvatel.
 
Za dostatečně hustou se dá považovat i tuzemská síť čerpacích stanic na LPG, kterých bylo koncem loňského roku víc než 900, síť plnících stanic na CNG se 149 stanicemi zatím plně nepokrývá očekávané potřeby motoristů, ale rychle se rozvíjí.  „Čerpacích stanic na alternativní paliva jako je LPG a zejména pak na CNG v posledních letech přibývá, jen od počátku roku 2016 přibylo 14 čerpacích stanic na LPG a 88 plnících stanic na CNG,“ říká Hana Rambousková, pověřená řízením sekce surovin a energetiky Ministerstva průmyslu a obchodu, a dodává: „Roli v nárůstu hrají daňová zvýhodnění alternativních paliv, státní podpora vozidel městské hromadné dopravy na tento alternativní pohon a také fakt, že lidé dnes už vcelku přirozeně hledají cenově dostupnější dopravu, která méně zatěžuje životní prostředí.“
 
Do budoucna se dá čekat, že zájem o více ekologický pohon poroste. Souvisí to mimo jiné s požadavky na snižování emisí z Evropské unie a také s elektrickou energií, která samozřejmě hraje zásadní roli u elektromobilů. Těch rovněž postupně přibývá, stejně jako dobíjecích stanic a zásuvek. V ČR se odhaduje roční nárůst + 55 %. K 31. prosinci 2017 jezdilo po tuzemských silnicích 1 475 elektromobilů, bylo tu 270 nabíjecích stanic a 631 zásuvek. Pořizovací cena elektromobilu je však stále vysoká. Sníží se v okamžiku, kdy se elektromobily budou více prodávat a bude větší možnost využití, tedy i větší síť nabíjecích míst a zásuvek.