Už 15 evropských hospodářských komor bojuje proti zavedení německé minimální mzdy pro přeshraniční dopravce

Čtrnáct dalších evropských hospodářských komor se připojilo k výzvě Hospodářské komory ČR v boji proti aplikaci německé minimální mzdy v dopravě. Další evropští zástupci podnikatelů výzvu podpořili po prezentování společného odmítavého stanoviska zemí Visegrádské čtyřky, které se uskutečnilo na Plenárním shromáždění Eurochambers na začátku června. Společný postoj evropských komor prezident HK ČR Vladimír Dlouhý odeslal německé federální ministryni práce a sociálních věcí a vybraným eurokomisařům.

„Patnáct evropských hospodářských komor, které se zapojily do boje proti aplikaci minimální mzdy v Německu, jasně potvrzuje nesmyslnost tohoto diskriminačního opatření,“ uvedl prezident HK ČR Vladimír Dlouhý.

Nelogičnost uplatňování německé minimální mzdy v dopravě nedávno potvrdila i Evropská komise, když s touto zemí zahájila proceduru pro porušení práva EU. „Je třeba vzít v úvahu zvláštnosti přeshraniční a zejména tranzitní dopravy, pokud jde o zavedení minimální mzdy podle vnitřních předpisů druhé členské země, navíc spojenou s nezanedbatelným nárůstem administrativní zátěže, nebo nepřiměřené pokutování za výkon předepsaného týdenního odpočinku v kabině vozidla. Striktní, neproporcionální vynucování zmíněných povinností by ve svém důsledku vedlo ke snížení konkurenceschopnosti evropské dopravy jako takové,“ řekl Dlouhý. Podle slov prezidenta je nepřijatelné, aby kterákoli země EU zasahovala do volného pohybu služeb na vnitřním trhu a porušovala pravidla pro mezinárodní dopravu mezi členskými státy.

Zavedením minimální mzdy jsou dotčeny zejména dopravní společnosti, které do Německa jezdí, nebo územím Německa pouze projíždějí. Při tranzitní dopravě by totiž měla být minimální mzda vyplácená za úsek trasy na německém území. Podle § 20 MiLoG jsou zaměstnavatelé nuceni svým v tuzemsku zaměstnaným pracovníkům vyplatit mzdu za vykonanou práci nejméně ve výši stanovené minimální mzdy v Německu. Toto opatření sice platí od ledna 2015, ale německé úřady jej nyní pro oblast tranzitní přepravy nevymáhají a čekají na definitivní rozhodnutí Komise. Tato situace přináší značnou nejistotu, neboť není úplně jasné, jak mají dopravci postupovat.


Karolína Kyselová
Tisková mluvčí. Odbor vnější komunikace