SVS vyhlásí nová opatření kvůli africkému moru prasat na Zlínsku

Státní veterinární správa (SVS) vyhlásí nová opatření v souvislosti s výskytem afrického moru prasat v okrese Zlín. V reakci na nález sedmi kusů uhynulých divokých prasat mimo oblast ohraničenou pachovými a elektrickými ohradníky nařídí obcím v celém Zlínském kraji provedení soupisu malochovů domácích prasat. Ve vymezené oblasti, kde k novým nálezům nakažených divočáků došlo, bude dočasně zakázán či velmi omezen lov divokých prasat, aby se snížilo riziko šíření nákazy dál. Malochovatelům prasat v této oblasti bude nařízeno do konce ledna prasata porazit.

Pracovního jednání k aktuální situaci související s výskytem AMP se zúčastnilo několik desítek osob. Kromě představitelů SVS se jednalo také o zástupce Ministerstva zemědělství v čele s ministrem Jiřím Milkem, Zlínského kraje, Policie ČR, mysliveckých i chovatelských organizací. Zúčastnění se shodli na tom, že nejen z důvodu snížení rizika šíření nebezpečné nákazy, je nutné radikálně snížit počty prasat divokých v celé ČR.

„V České republice jsou stavy divokých prasat násobně vyšší, než by měly být, proto je absolutně nutné je snížit,“ uvedl ministr zemědělství Jiří Milek. „Ministerstvo zemědělství a SVS proto ve spolupráci s dalšími subjekty usilovně hledají nástroje, které budou lovce k intenzivnímu lovu divočáků motivovat,“ dodal ministr. Nutná je podle něj také úprava legislativy, která zjednoduší zásah státu v případě podobných krizových situací.

„Zavlečení nákazy do jakéhokoliv chovu domácích prasat by bylo obrovským problémem pro všechny chovy. Legislativa totiž nerozlišuje, zda se nákaza dostala do malochovu či velkochovu a přineslo by to obrovské problémy,“ zdůvodnil ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád, proč orgány veterinárního dozoru usilují o to, aby se v oblasti s výskytem nákazy nacházely pouze registrované chovy. Ty jsou totiž, na rozdíl od neevidovaných malochovů, pod veterinárním dozorem a musí také plnit přísné podmínky biologické bezpečnosti. Naopak jejich dodržování v neevidovaných malochovech nelze zcela uhlídat, proto představují velké riziko.

Během jednání došlo mimo jiné také k dohodě s Policií ČR, že v případě potřeby i letos policejní odstřelovači budou moci pomáhat myslivcům s odlovem divokých prasat. V nejvíce rizikové oblasti uvnitř ohradníků se již téměř divočáci nevyskytují. Pokud k nasazení policejních ostřelovačů dojde, jednalo by se o jiné katastry, v nichž je populace divočáků početná a nedaří se ji dostatečně redukovat.