Spěchání se nevyplácí

Nepřiměřená rychlost je nejtragičtější příčina dopravních nehod v České republice. Centru dopravního výzkumu v celonárodním zkoumání přiznalo překračování nejvyšší dovolené rychlosti do 10 km v hodině průměrně 86 % respondentů. Těch, kteří jezdí ještě rychleji, bylo 66 %. Většina řidičů tento faktor nehodovosti stále podceňuje.

Nepřiměřená rychlost jízdy byla v České republice v roce 2016 třetí hlavní příčinou dopravních nehod zaviněných řidiči motorových vozidel, s celkovým počtem 14 283 nehod. Usmrceno bylo 195 lidí, 7 347 zraněno. Nejvíce těchto nehod se událo mimo obec (7 813). Nejrizikovějšími místy z hlediska nepřiměřené rychlosti jsou zatáčky a jejich bezprostřední okolí. Zásadní vliv má nárazová rychlost na nehody motocyklistů. Pokud jedou více než 81 km/h, zvyšuje se riziko jejich smrtelného zranění na 42,9 %.

Překračování nejvyšší dovolené rychlosti však neohrožuje pouze motoristy či řidiče nemotorových vozidel. Velice zranitelnou skupinou jsou i chodci. Jen v loňském roce zavinili chodci 122 nehod z důvodu špatného odhadu vzdálenosti a rychlosti vozidla. Podívejme se však na tuto situaci i jejich pohledem. Spoluviníkem nehody je v tomto případě samozřejmě i řidič, který překročil na daném úseku nejvyšší dovolenou rychlost. Chodec následně špatně vyhodnotil vzdálenost a rychlost vozidla a zkřížil jeho jízdní dráhu. Řidiči by neměli zapomínat, že tyto rozlišovací schopnosti jsou u každého jedince na rozdílné úrovni. Především děti vnímají vzdálenost a rychlost vozidla značně zkresleně, na což myslí i dopravní legislativa. Proto je na místech s vyšším výskytem dětí zpravidla snižována rychlost na 30 km/h a umisťována dopravní značka A 12b Děti.  



A 12b Děti

Pohotová reakce řidiče i okamžitá rychlost vozidla jsou v případě srážky s chodcem klíčovými faktory.  Při rychlosti 30 km/h srážku přežije 97 % chodců, v případě jízdy rychlostí 60 km/h pravděpodobnost přežití klesá na 10 %. Ve vyspělých evropských zemích jsou v rámci plošného zklidňování dopravy trendem již zmíněné „zóny 30“ v místech, kde převládá obytná funkce. Omezení nejvyšší dovolené rychlosti na 30 km/h přispívá ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu a poskytuje větší šanci na odvrácení kritické situace.

Nebezpečí rychlé jízdy spočívá v jejím nepřizpůsobení dopravně-technickému stavu vozovky, vlastnostem vozidla a nákladu, hustotě provozu nebo aktuální viditelnosti. Mezi další příčiny souvisejících dopravních nehod patří především překročení předepsané rychlosti stanovené  zákonem či místní úpravou nebo nepřizpůsobení rychlosti bočnímu nárazovému větru (značka A 16). Velice nebezpečný je také aquaplaning (ztráta přilnavosti pneumatiky na vozovce s vrstvou vody), který vzniká vytvořením vodního klínu. Řidiče může potkat za deště již při rychlosti 60 km/h (záleží také na hloubce dezénu pneumatik), přičemž vozidlo se stává zcela neovladatelným. Proto je nutné především za zhoršených klimatických podmínek (hustý déšť, snížená viditelnost apod.) snížit rychlost pod nejvyšší dovolenou hodnotu, čímž předejdeme výše uvedeným krizovým situacím. Tento způsob řízení řadíme do zásad tzv. defenzivní jízdy. Nicméně i bezdůvodné či náhlé snížení rychlosti může být příčinou dopravní nehody, například v situaci, kdy řidiči nedodržují bezpečnou vzdálenost mezi vozidly. Zákon č. 361/2000 Sb. k tomuto uvádí:

 


§ 18

Rychlost jízdy

(…)


(2) Řidič nesmí

a) snížit náhle rychlost jízdy nebo náhle zastavit, pokud to nevyžadujebezpečnost provozu na pozemních komunikacích,

b) omezovat plynulost provozu na pozemních komunikacích, zejména bezdůvodněpomalou jízdou a pomalým předjížděním.


A 16 Boční vítr

Striktně dodržovat nejvyšší dovolenou rychlost by měli řidiči v blízkosti škol, zastávek hromadné dopravy a v místech opravy silnic. Hlavním smyslem je ochránit všechny účastníky silničního provozu.

Obecná úprava rychlosti vozidla

Zákon 361/2000 Sb., konkrétně § 18 odst. 1, poskytuje tento výklad obecné úpravy rychlosti jízdy:


§ 18

Rychlost jízdy


(1) Rychlost jízdy musí řidič přizpůsobit zejména svým schopnostem, vlastnostem vozidla a nákladu, předpokládanému stavebnímu a dopravně-technickému stavu pozemní komunikace, její kategorii a třídě, povětrnostním podmínkám a jiným okolnostem, které je možno předvídat; smí jet jen takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit vozidlo na vzdálenost, na kterou má rozhled.

Jak je z uvedené citace patrné, řidič smí jet pouze takovou rychlostí, aby mohl v případě nutnosti bezpečně zastavit vozidlo na tzv. dohlednou vzdálenost. Zjednodušeně řečeno, vzdálenost nutná pro bezpečné zastavení nesmí být větší než řidičův aktuální výhled z vozidla. V praxi to znamená, že je řidič povinen přizpůsobit rychlost jízdy typickým okolnostem, s nimiž je nutné v silničním provozu jednoznačně počítat (např. odstavené vozidlo za zatáčkou či horizontem, náhlý vstup chodce do vozovky apod.). Pamatujme tedy, že dopravní značka upravující nejvyšší dovolenou rychlost není jediným kritériem určujícím vhodnou rychlost na daném úseku. Během jízdy  v noci smí jet řidič pouze takovou rychlostí, jež mu umožňuje zastavit vozidlo na vzdálenost, kterou osvětlují jeho světla či veřejné osvětlení umístěné v okolí pozemní komunikace.

Spěchejte pomalu!

Častým důvodem překračování dovolené rychlosti je – především u rizikové skupiny mladých řidičů – potřeba adrenalinu. Dále pak nedostatek zkušeností, mající za následek značné přeceňování vlastních řidičských schopností a technických možností vozidla. Dalším důvodem může být spěch, kdy se řidiči snaží vysokou rychlostí dohnat vzniklé časové ztráty. Tendenci zrychlovat mohou vyvolávat i agresivní řidiči nedodržující bezpečnou vzdálenost.

Málokterý řidič  si uvědomuje, že nejvíce času lze ušetřit mírným zrychlením při jízdě nižší rychlostí.  Předpokládejme rychlost kolem 40 km/h – pro příklad si stanovíme, že potřebujeme ujet 100 km. Při zrychlení o 5–10 km/h z původních 40 km/h lze ušetřit klidně 30 minut z celkového času jízdy. Situace se však razantně mění při zrychlování ve vyšších rychlostech. Při navýšení rychlosti (o stejných 5–10 km/h) v rozmezí 80–130 km/h ušetříme vždy pouze zanedbatelných osm minut. Je nutné konstatovat, že uvedené hodnoty platí pouze za ideální situace, kdy lze dlouhodobě udržovat konstantní rychlost bez nutnosti zpomalení. Nicméně i při tomto závěru stále platí, že překračování nejvyšší dovolené rychlosti například na dálnicích je naprosto nesmyslné. Vysoká rychlost totiž automaticky nezaručuje dřívější příjezd do cíle cesty. Je to logické, protože je nereálné udržet po celou dobu jízdy zvýšenou hodnotu rychlosti. Naopak, zvýšená rychlost nás nutí častěji brzdit třeba kvůli řidičům, kteří se pohybují ve stanovených rychlostních limitech. Často nastává paradoxní, avšak logická situace, kdy řidič, jenž respektuje zákonem stanovené limity, dorazí do cíle své cesty dříve než zmíněný „závodník“. Jízda řidiče respektujícího předpisyje totiž plynulejší, neboť v tomto případě nedochází k opakovaným časovým prodlevám v důsledku brzdění kvůli pomaleji jedoucím vozidlům.   

Spěch za volantem provází agresivita, riskování, překračování nejvyšší povolené rychlosti a s tím spojené prodloužení reakčního času a brzdné dráhy. Fyzikální zákony obejít nelze a rozdíly na různých typech povrchu jsou značné. Zatímco na suché asfaltové silnici jste schopni při rychlosti 50 km/h  zastavit osobní automobil za 28 metrů, na asfaltové vozovce pokryté souvislou vrstvou sněhu musíte v téže rychlosti počítat již s 80 metry (jedná se vždy o součet reakční a brzdné dráhy).

Jak se měří rychlost

K měření rychlosti vozidel je dle § 79a zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, oprávněna pouze Policie České republiky a obecní policie (ta provádí měření pouze na místech určených Policií ČR). Pro úplnost je nutné dodat, že právo měřit rychlost přísluší dle zákona č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, ve znění pozdějších předpisů, také příslušníkům Vojenské policie. Ti však dohlíží pouze na bezpečnost provozu vozidel ozbrojených sil.

Velice zjednodušeně lze říci, že v České republice je měření rychlosti realizováno primárně dvěma systémy. Prvním systémem je tzv. stacionární radar, který měří pouze aktuální rychlost vozidla na jednom konkrétním místě daného úseku. Druhým systémem je tzv. úsekové měření rychlosti. Úsekové měření je založeno na jednoduchém principu – vozidlo je vyfotografováno na počátku i na konci měřeného úseku. Na základě času, za který vozidlo projede měřený úsek, zařízení následně vypočítá jeho průměrnou rychlost.  

Policie České republiky i obecní policie však měří rychlost i několika dalšími způsoby. Jedním z nich je tzv. pasivní měření rychlosti za jízdy. Policejní vůz je vybaven velice kvalitní kamerou a cejchovaným tachometrem. Kamera je schopna detekovat, zda se měřené vozidlo v určité rychlosti k policejnímu vozidlu přibližuje, či se od něj vzdaluje. Dalším způsobem je měření rychlosti za pomoci laserového paprsku. Laserové měřiče jsou vždy mobilní, mají formu speciální pistole či většího zařízení na stativu.

Pokuty a sankce za překročení nejvyšší dovolené rychlosti

PřestupekPočet bodů 
v bodovém systému
Bloková pokuta

 

Pokuta 
ve správním řízení nebo trest v trestním řízení
Zákaz činnosti
Malé překročení rychlosti – v obci do 5 km/h nebo mimo obec do 10 km/h
0

 
do 1 000 Kč

 

1 500 Kč – 2 500 Kč

 

---

 

Střední překročení rychlosti – v obci do 20 km/h nebo mimo obec do 30 km/h

 

2
do 1 000 Kč1 500 Kč – 2 500 Kč

 

---
Vyšší překročení rychlosti – v obci o 20 km a více nebo mimo obec o 30 km/h a více

 

3
do 2 500 Kč2 500 Kč – 5 000 Kč1–6 měsíců (spáchá-li 2× a vícekrát za 12 měsíců po sobě jdoucích)

 

Vysoké překročení rychlosti – v obci o 40 km/h a více nebo mimo obec o 50 km/h a více
5
---5 000 Kč – 10 000 Kč6 měsíců – 1 rok

 

Zdroje:

Přehled o nehodovosti na pozemních komunikacích v roce 2016.pdf

http://www.cdv.cz/file/tisk-svetovy-tyden-bezpecnosti/

http://www.ibesip.cz/cz/ridic/bezpecne-rizeni-vozidla/spechej-pomalu

http://www.czrso.cz/clanky/plosne-zklidnovani-dopravy-zony-30/

http://www.dopravni-pravo.cz/prekroceni-rychlosti/

http://www.12bodu.cz/bodovany-prestupek-125c-1f-2.html


Téma: Doprava, Zdroj: http://www.ibesip.cz/Obrázek: Pixabay
11.10.2017 (autor Redakce)



Související

Začaly práce na 10 kilometrech dálnice D6 u Řevničova, řidičům se otevřou v říjnu 2020

vydáno 13.12.2017

Ministr dopravy Dan Ťok slavnostně zahájil práce na téměř 10 kilometrech dálnice D6 mezi Prahou a Karlovými Vary. Stavby Nové Strašecí – Řevničov a Řevničov, obchvat uleví od tranzitní dopravy přilehlým obcím a zrychlí cestu z Prahy do krajského města. Vysoutěženy byly obě stavby za dvoutřetinovou cenu.

Téma: Doprava

Nová silnice I/16 ulehčí do dvou let život obyvatelům ve Slaném a okolí

vydáno 11.12.2017

Ministr dopravy Dan Ťok slavnostně zahájil stavbu přeložky silnice I/16 Slaný – Velvary. Díky přeložce bude doprava, která je v tomto místě velmi intenzivní, převedena mimo obytnou zástavbu Slaného a přilehlých obcí. Výstavbou přeložky se zároveň zlepší propojení ústecké dálnice D8 se silnicí I/7 a navazující dálnici...

Téma: Doprava

Ještě 10 300 vůdců plavidel a členů lodních posádek si musí do konce letošního roku vyměnit průkazy

vydáno 11.12.2017

Výměna průkazů se letos netýká jen motoristů, ale také vůdců plavidel a členů lodních posádek. Na platnost svých dokladů si musí dát pozor především profesionálové, tedy vůdci plavidel jiných než malých, kterým byl průkaz vydán od 1. 5. 2004 do 31. 12. 2014. Povinnost vyměnit si průkaz se vztahuje i na některé vůdce...

Téma: Doprava

Anketa

Máte již vybraného kandidáta na prezidenta?

ano  531
ne  80
ještě se rozmýšlím  70
prezidenta volit nepůjdu  60

Hlasovalo 741 návštěvníků.


www.statnisprava.cz
© Copyright 2000 - 2017, všechna práva vyhrazena - European Business Enterprise, a.s., Masarykovo nám. 14, Říčany
Firma je zapsána v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 8892, IČ 25130382, DIČ CZ25130382
E-mail: info@ebe.cz