Průměrný věk pracujících se za dvacet let zvýšil o téměř čtyři roky

Český statistický úřad dnes zveřejnil analýzu míry zaměstnanosti. V roce 2013 pracovalo celkem 4 937 tis. osob, tj. 46,9 % celé populace České republiky. Přitom v prvním roce samostatnosti České republiky v roce 1993 byl tento podíl o něco vyšší - 47,2 %. V období 1993 až 2013 se však výrazně měnily faktory, které protichůdně ovlivnily výši tohoto podílu.

Na jedné straně se podstatně snížil počet dětí do patnácti let a zároveň se prodloužil věk odchodu do důchodu, na druhé straně vzrostla nezaměstnanost, prodloužila se střední délka života a značně se prodloužila průměrná délka vzdělávání.

V roce 1993 pracovala téměř třetina osob v nejmladší skupině 15-19letých, v roce 2013 to bylo pouze o něco více než 3 %. Obdobně se snížila míra zaměstnanosti ve skupině 20-24letých, tedy ve věku, kdy velká část mladých studuje na terciárním stupni (o více než třetinu). Míra zaměstnanosti o málo klesla i ve velké skupině 25-54letých, kde se projevilo mj. i zvýšení věku rodiček. Naprosto opačná tendence je patrná ve skupinách předdůchodového věku. Razantně se zvýšila míra zaměstnanosti žen ve věku 55-59 let a zároveň se zvýšila i míra zaměstnanosti mužů v tomto věku. V porovnání se situací před dvaceti lety podstatně častěji pracují i mladší šedesátníci (60-64letí). U žen i u mužů se tak zásadně projevily změny podmínek pro odchod do důchodu. Určitý pokles míry zaměstnanosti ve skupině 65letých a starších je jednoznačně způsoben vysokým nárůstem počtu osob, které dosáhly 70 a více let. Tento pokles se právě projevuje v růstu počtu neaktivních osob.

Změny v oblasti zaměstnanosti se projevují v růstu průměrného věku pracujících. Ten se od roku 1993 zvýšil o 3,7 roku a v roce 2013 dosáhl 42,4 roku. Průměrný věk pracujících rostl nepřetržitě v celém dvacetiletém období, v posledních letech každoročně pravidelně o 0,2 roku. To jen potvrzuje dopad demografického vývoje avelkých změn vmíře zaměstnanosti na začátku a ke konci produktivního věku.

Přetrvávají velké rozdíly v míře zaměstnanosti mezi členskými zeměmi EU.

Pro Českou republiku je charakteristická ekonomická neaktivita mladých studujících na školách sekundárního a terciárního stupně a nadprůměrná míra zaměstnanosti na konci produktivního věku, vyplývající především zrůstu věkové hranice potřebné pro odchod do starobního důchodu. Právě rozdíly v míře zaměstnanosti mladých a ve vyšším věku podstatně ovlivňují rozdíly v celkové zaměstnanosti mezi jednotlivými členskými zeměmi EU.

V České republice je na jedné straně velmi nízká zaměstnanost mladých, na druhé straně je míra zaměstnanosti mírně nadprůměrná ve skupině 55-64 let. Nadprůměrná je však pouze v kategorii mužů, zaměstnanost žen v tomto věku je stále pod unijním průměrem.

Podle posledních údajů za rok 2013 je rozdíl mezi zeměmi velký. Délka ekonomicky aktivního života by měla být ve Švédsku téměř o jedenáct let vyšší než v Itálii. I další země s očekávanou nejvyšší dobou ekonomické aktivity patří mezi země s vysokou mírou zaměstnanosti v krajních skupinách produktivního věku a zároveň s podprůměrnou mírou nezaměstnanosti. Jedná se tedy opět o všechny severské státy, Nizozemsko, Spojené království a o naše sousedy Německo a Rakousko. Očekávaná délka pracovního života je nejnižší v některých státech jižní Evropy, v Maďarsku a Polsku. Není bez zajímavosti, že je nižší i v Belgii a Lucembursku.

Téměř ve všech zemích je délka pracovního života mužů delší než u žen. Největší rozdíly jsou na Maltě, v Itálii a Řecku. Obecně jsou rozdíly v očekávané délce ekonomické aktivity vyšší spíš v jižní oblasti než na severu či západu kontinentu. Minimální rozdíly mezi muži a ženami jsou ve všech třech baltských státech, v Litvě je dokonce očekávaná doba ekonomické aktivity žen vyšší než u mužů.