https://www.ebe.cz/ebe/prezentace.nsf/i/ram

Protipovodňová opatření se zpožďují a ta přírodě blízká se nedaří prosadit

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil prostředky, které rozdělovaly Ministerstvo zemědělství (MZe) a Ministerstvo životního prostředí (MŽP) na protipovodňová opatření v letech 2016 až 2018. Peníze na tato opatření jdou ze státního rozpočtu i z fondů EU. Každý rok resorty rozdělily průměrně 1,4 miliardy korun. To je ale jen třetina předpokládaných investic. Více než polovina opatření, která MZe a MŽP navrhovaly na léta 2015 až 2021, tak do konce roku 2021 ani nezačne. MŽP se zároveň nedaří prosazovat přírodě blízká protipovodňová opatření. V aktivních záplavových zónách se navíc stavělo.

Povodně jsou podle MŽP pro ČR největším přímým nebezpečím, pokud jde o přírodní katastrofy, a ohrožení představují i v souvislosti s klimatickou změnou. Významné riziko povodní se podle zprávy z roku 2018 týká 2,8 tisíce kilometrů vodních toků.

MŽP a MZe odhadly v roce 2010, že na ochranu před povodněmi by bylo ročně potřeba zhruba 4,2 miliardy korun, a tento odhad potvrdily i v roce 2015. Ve skutečnosti na ochranu před povodněmi MZe a MŽP vynaložily průměrně 1,4 miliardy korun ročně. Ze 135 opatření, která resorty plánovaly na léta 2015 až 2021, jich více než polovina nebude do roku 2021 ani zahájena.

„Důvodem, proč se protipovodňová opatření oddalují, ale není nedostatek financí. Ochrana před povodněmi se protahuje především kvůli pomalému čerpání peněz. Svou roli může hrát i to, že od posledních velkých povodní uběhla dlouhá doba a zájem veřejnosti i tlak na provádění opatření už zeslábly,“ doplnil člen NKÚ RNDr. Petr Neuvirt, který kontrolu vedl.

Peníze na stavby k ochraně před povodněmi putují především z prostředků MZe. Přírodě blízkých stavebních opatření, která podporuje MŽP z peněz EU, je málo. Podle Evropské agentury pro životní prostředí jsou přitom přírodě blízká opatření efektivní i z pohledu nákladů. MŽP se ale nedaří je prosadit. Státní podniky, které mají jednotlivá povodí na starosti, dávají přednost čerpání peněz z rozpočtu MZe na technická opatření, jako jsou například stavby hrází, stabilizační úpravy toků apod.

K ochraně před povodněmi napomáhají také opatření, která vrací vodním tokům jejich přirozenou podobu, tzv. revitalizace a renaturace. Probíhají ale jen pomalu. Národní akční plán pro boj se změnami klimatu je přitom uvádí jako jediný druh opatření, které má zvýšit přirozenou schopnost zadržovat vodu u vodních toků a niv. Například revitalizací prošlo mezi lety 2010 až 2018 jen 61,3 kilometru vodních toků ve správě kontrolovaných správců povodí. Do roku 2017 se měly v každém povodí uskutečnit pilotní projekty renaturace vodního toku. Povodí Labe dokončilo 14 renaturací a dalších 13 probíhá, jeden projekt provádí Povodí Moravy. Povodí Odry a Vltavy zatím žádný takový projekt renaturace nemá.

Zdlouhavé jsou i pozemkové úpravy, díky kterým by se mohly stavět protipovodňové stavby. Od roku 2008 přitom platí novela vodního zákona, která dává podnikům povodí možnost vyvlastnit pozemky pro tyto úpravy. MZe v důvodové zprávě k této novele počítalo s tím, že do roku 2015 vznikne 10 tisíc hektarů zátopových území. Do začátku roku 2019 ale přibylo jen 3 tisíce hektarů těchto ploch.

Jedním z problémů, se kterými se ČR při ochraně před povodněmi potýká, je i výstavba v záplavových územích. NKÚ si vybral ke kontrole 40 stavebních projektů dokončených v letech 2015 až 2018 v místech ohrožených povodněmi a zjistil, že se staví přímo v aktivních záplavových zónách. U čtvrtiny z těchto případů nikdo nepodal u správce povodí žádost o stanovisko k dané stavbě, další pak vznikly i přes negativní postoj správců povodí.

K výstavbě v oblastech s velkým rizikem povodní docházelo také kvůli tomu, že pro některé části vodních toků s významným povodňovým rizikem příslušné úřady nestanovily záplavová území a nevymezily aktivní záplavové zóny.


Téma: Ekonomika a finance, Zdroj: Nejvyšší kontrolní úřad, Obrázek: Wikimedia
03.03.2020 (autor Redakce)



Související

Podpora a úlevy pro podnikatele a zaměstnance

vydáno 01.04.2020

Ministerstvo financí připravilo pro fyzické a právnické osoby balíček daňových úlev, například prominutí červnových záloh na daň z příjmu či posunutí termínu pro podání daňového přiznání k dani z nabytí nemovitostí.

Téma: Daně / Ekonomika a finance / Koronavirus / Nemocenské pojištění / Podnikání / Právo a zákony / Sociální zabezpečení / Zaměstnanost

Na zvýšení soběstačnosti dostanou zemědělci a potravináři navíc 4,3 miliardy korun, rozhodla vláda

vydáno 27.03.2020

Celkem až 4,3 miliardy korun navíc z rozpočtové rezervy státu dostanou na pomoc se zvládnutím současné krize čeští zemědělci a producenti potravin. Rozhodla o tom dne 26. března vláda. Peníze, které budou moci primárně čerpat malé a střední podniky, mají především zvýšit soběstačnost České republiky a snížit její...

Téma: Ekonomika a finance / Koronavirus / Zemědělství

MMR připravuje pomoc na podporu domácího cestovního ruchu

vydáno 24.03.2020

Ministerstvo pro místní rozvoj připravuje nástroj na financování rozvoje domácího cestovního ruchu. Ten by měl pomoci firmám působícím v cestovním ruchu zmírnit dopady omezení na jejich podnikání. Je nesmírně důležité v začátcích krize v souvislosti v koronavirem pomoci. Podstatou programu by byly takzvané rekreační...

Téma: Ekonomika a finance / Koronavirus / Volný čas a cestování


www.statnisprava.cz
© Copyright 2000 - 2020, všechna práva vyhrazena - European Business Enterprise, a.s., Masarykovo nám. 14, Říčany
Firma je zapsána v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 8892, IČ 25130382, DIČ CZ25130382
E-mail: info@ebe.cz