Úvodní stránka

Přibývá dětí žádajících ombudsmanku o pomoc

 

Děti jsou mnohdy okolnostmi nuceny řešit problémy, s nimiž by si nevěděla rady ani řada dospělých. Pomoc a radu pak hledají u veřejné ochránkyně práv, která se jim snaží pomáhat alespoň v rámci své působnosti. Částečně tím nahrazuje v České republice neexistujícího dětského ombudsmana.

Česká republika dosud nemá dětského ombudsmana, jak to dlouhodobě doporučuje Výbor OSN pro práva dítěte. Tuto mezeru se alespoň částečně snaží vyplňovat veřejný ochránce práv, tím, že v roce 2012 zřídil speciální internetovou stránku s informacemi pro děti a začal přijímat podněty od dětí. Vzhledem k jejich naléhavosti je veřejná ochránkyně práv vyřizuje přednostně a neformálně, aby dítě dostalo alespoň první rady a vysvětlení během dvou až tří dnů.
Možnosti veřejné ochránkyně práv pomoci dětem, jsou omezeny její zákonnou působností. Stejně jako v případě dospělých stěžovatelů může prověřit postup orgánů státní správy, zabývat se podmínkami ústavní péče nebo vyhodnotit, jestli potíže dítěte nespočívají v nerovném zacházení. Ostatní situace se snaží dětem vysvětlit, poradit jim, na koho se mají obrátit, jak by se jejich potíže daly odstranit.

V loňském roce se na ochránkyni obrátilo s podněty a dotazy 55 dětí, od začátku letošního roku jich bylo už 31. Jde převážně o děti a mladé lidi ve věku 13 – 18 let, ale výjimkou nejsou ani děti třeba sedmileté.

Nejčastěji potřebují radu a pomoc s potížemi týkajícími se rodiny, vztahů v rodině, nejrůznějších důsledků rozpadlých rodin, včetně pobytu v zařízení pro děti. Je až zarážející, kolik dětí v souvislosti s problémy v rodině hovoří o vážných neshodách s rodiči i o týrání. Některé ve svých podáních v úvodu ke svému dotazu vysvětlují, že je rodič týral, proto je soud svěřil do péče druhého rodiče nebo prarodičů nebo je umístil do dětského domova.
Početné jsou případy, kdy děti a náctiletí řeší finanční problémy, dluhy a exekuce, a to nejen svoje, ale velmi často problémy svých rodičů. Z jejich podnětů je vidět, že si děti i přes svůj nízký věk uvědomují závažnost situace a snaží se rodičům pomoci, třeba i výdělky z brigády.

Řada dětí si například neví rady se situací, kdy se o ně rodiče i několik let „přetahují“. Kvůli vzájemnému obviňování rodičů musí děti podstupovat pohovory a psychologická vyšetření, cítí se být pod tlakem rodičů. Ptají se, jestli to někdy skončí, jestli mohou něco udělat, jakou váhu má u soudu jejich přání. Jeden chlapec ochránkyni například psal, že žije s matkou a s otcem pravidelně tráví víkendy. Je s tímto uspořádáním spokojený, otce má rád, chce s ním dál trávit čas, ale bydlet chce s matkou. Rodiče se však už několik let, fakticky půlku jeho života, soudí, odvolávají se proti každému rozhodnutí a on i jeho mladší sestra tím trpí. Jak ochránkyně zjistila, sociální pracovníci v tomto případě od začátku sporů intenzivně s oběma rodiči pracují, ale ani to, ani mediace nepomáhá a rodiče si dál stojí za svým.

Jiný chlapec zase v důsledku neshod rodičů musí každý den dojíždět 20 km do školy. Žil nejprve s matkou, ale kvůli podezření z týrání nyní žije s otcem, i když zatím prozatímně, než soud definitivně rozhodne. Otec mu v novém bydlišti zajistil školu, ale matka s tím nesouhlasí, takže musí dojíždět do původní. Ochránkyně mu vysvětlila, že pokud se rodiče nedohodnou, musí i o výběru školy rozhodnout soud.

Další dívka potřebovala poradit, jak dosáhnout toho, aby se její mladší sestry dostaly z dětského domova a mohly žít s ní a jejich otcem. Všechny tři sestry byly původně odebrány z péče matky a umístěny do dvou dětských domovů. Nejstarší z nich otec našel a dosáhl toho, aby mu byla svěřena do péče. Teď se snaží získat i obě mladší sestry, jenže to trvá dlouho.

Některé děti se snaží řešit potíže s neplacením výživného. Popisují, že jejich rodin na tom není kvůli nezaplacenému výživnému finančně dobře, i když se samy snaží vylepšovat rodinný rozpočet brigádami apod. Mnohdy jejich šance na získání výživného ztěžuje fakt, že rodič, který má výživné platit, nežije v České republice. To byl i případ dívky, kterou po smrti otce svěřil soud do péče prarodičů. Matka se odstěhovala z České republiky, založila novou rodinu a výživné na dceru neplatí. Ta se proto zajímala, jestli je nějaká šance, že by matka byla přinucena výživné platit.

Z dotazů dětí z dětských domovů je zase patrné, že si s blížící se zletilostí uvědomují, že po odchodu ze zařízení může být jejich situace složitá. Obvykle se totiž nemají kam vrátit. Zajímají se proto, jestli mají nárok na podporu nebo pomoc z dětského domova, jestli mohou žádat o nějaké dávky. Takový byl např. dotaz čerstvě osmnáctileté dívky, která se s rodiči nestýká a chtěla vědět, jestli bude mít po odchodu z dětského domova nárok na nějakou finanční pomoc. Další osmnáctiletý chlapec se sice mohl ze zařízení vrátit k rodičům, ale ti jsou na tom finančně špatně. Potřeboval proto poradit, jestli by mohl požádat o dávku mimořádné okamžité pomoci na zaplacení internátu a co má pro to udělat.

Mnohé děti okolnosti nutí zabývat se finančními problémy, dluhy a hrozbou exekuce, tedy záležitostmi zcela nepřiměřenými jejich věku. Patnáctiletý chlapec žijící u pěstouna například zjistil, že je na něj vedena exekuce kvůli nezaplacenému poplatku za komunální odpad, který jeho matka v minulosti nezaplatila. Jiný, osmnáctiletý student psal, že ho v dětství soud odebral matce a svěřil do péče babičky, která teď zemřela. Pobírá sirotčí důchod, chodí na brigády, ale nestačí to, aby se sám uživil a platil si bydlení. Ochránkyně mu vysvětlila, o jaké dávky, jak a kde může požádat.

Další osmnáctiletá studentka se zase snaží řešit finanční potíže své maminky. Otec jí zemřel a maminka je v plném invalidním důchodu. Stala se obětí finančního podvodu, zadlužila se a hrozí, že přijdou o domek, který má jeden z věřitelů v zástavě. Dívka se nyní v rámci maminčina oddlužení zavázala splácet měsíčně poměrně vysokou částku. Bojí se, že nebude schopna dluh dlouhodobě splácet, i když se uskrovní se, ušetří něco z maminčina důchodu, sama chodí na brigády a také přítel jí slíbil pomoc. Obávala se, že ani prodej domku by nepomohl a ještě by přišly o bydlení.

Se složitou bytovou situací se potýkali i nezletilí sourozenci, jejichž maminka je řadu let vážně nemocná. Jejich byt byl vlhký a závadný, ale bytové družstvo jim s tím nepomohlo, maminka musela celé roky na všechno vynakládat spoustu peněz, proto se občas zpozdila s nájmem. Teď jim hrozí vystěhování.

Děti se však na ochránkyni obracejí i s celou řadou otázek týkajících se nejrůznějších každodenních situací, školy apod. Příkladem může být student, který nesouhlasil s hodnocením jednoho předmětu a žádal o radu poté, co byla zamítnuta jeho žádost o komisionální přezkoušení. Tradičně se také děti zajímají o to, jestli mají rodiče právo zabavit jim mobil, který si samy koupily z našetřených peněz. Ombudsmanka jim v těchto případech vysvětluje, že rodič má právo dítě vychovávat a tedy i přiměřeně trestat, což je nutné posuzovat vždy podle konkrétních okolností. Dočasné zabavení mobilu tedy nemusí být něčím nepřijatelným, ani když si ho dítě koupilo ze svých peněz.

Téma: Právo a zákony / Sociální zabezpečení, Zdroj: Veřejný ochránce práv, Ilustrační obrázek: PublicDomainPicturesimages
17.06.2016 (autor Redakce)


Související
 

Zákon o prokazování původu majetku vstoupil v účinnost

vydáno 02.12.2016

Dne 01.12. vstoupil v účinnost Zákon o prokazování původu majetku, který je jedním z klíčových opatření současné vlády pro boj s daňovou kriminalitou. Tento zákon výrazně rozšiřuje možnosti Finanční správy vypátrat nepřiznané a zatajené příjmy a následně je zdanit.

Téma: Daně a poplatky / Kriminalita / Právo a zákony

Změny v registru vozidel provedete na jakémkoliv úřadě, novelu zákona schválili poslanci

vydáno 01.12.2016

V budoucnu již nebude nutné při provádění změn v registru vozidel chodit na úřad v místě bydliště či sídla firmy, ale bude možné je provést na jakémkoliv úřadě obce s rozšířenou působností, bez ohledu na to, zda tam má žadatel místní příslušnost. Vyplývá to z novely zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel...

Téma: Právo a zákony

Zdravotní pojišťovny jsou povinny poskytovat informace dle zákona o svobodném přístupu k informacím

vydáno 01.12.2016

Zdravotní pojišťovny dlouhodobě tvrdí, že se na ně nevztahuje zákon o svobodném přístupu k informacím a odmítají proto žadatelům informace poskytovat. Výjimkou je pouze Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky (VZP). V této souvislosti jsme ukončili šetření Revírní bratrské pokladny, zdravotní pojišťovny, která...

Téma: Právo a zákony

Anketa
 

Kolik korun letos plánujete utratit za vánoční dárky?


www.statnisprava.cz
© Copyright 2000 - 2016, všechna práva vyhrazena - European Business Enterprise, a.s., Masarykovo nám. 14, Říčany
Firma je zapsána v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 8892, IČ 25130382, DIČ CZ25130382
E-mail: info@ebe.cz