K 30. 9. 2019 evidoval Úřad práce ČR celkem 201 907 uchazečů o zaměstnání. To je o 2 822 méně než v srpnu a o 22 424 osob méně než před rokem. Zároveň jde o nejnižší zářijovou hodnotu od roku 1996, kdy bylo bez práce 169 024 lidí. Z celkového počtu nezaměstnaných bylo v uplynulém měsíci 182 853 dosažitelných uchazečů.
Podíl nezaměstnaných osob zůstal na 2,7 % (srpen 2019 – 2,7 %, září 2018 – 3 %). Zaměstnavatelé nabízeli v září prostřednictvím ÚP ČR 345 354 volných pracovních míst, z toho 14 010 v rámci dohod mimo pracovní poměr, tj. na DPP nebo DPČ. Celkem 83 814 volných míst bylo tzv. „bez příznaku“ pro cizince (absolutní hodnota bez rozlišení profese a regionu - 2,1 uchazeče na 1 volné pracovní místo). U dalších 261 540 pozic, tedy bezmála 76 %, pak zaměstnavatelé uvedli, že by na ně chtěli přijmout i pracovníky ze zahraničí. V mezinárodním srovnání měla ČR podle posledních dostupných dat EUROSTATU (za srpen 2019) nejnižší míru nezaměstnanosti v celé EU. Aktuální výsledky zveřejnil Úřad práce ČR.
| Podíl nezaměstnaných osob v ČR k 30. 9. 2019 | 2,7 % |
| Počet uchazečů o zaměstnání | 201 907 |
| Počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání | 182 853 |
| Míra nezam. podle EUROSTAT (srpen 2019) | 2 % |
| Počet volných pracovních míst (VPM) | 345 354 |
| Počet VPM „bez příznaku“ pro cizince | 83 814 |
| Počet VPM vhodných pro cizince | 261 540 |
V uplynulém měsíci došlo k oživení pracovního trhu. Skončily dovolené a firmy opět rozjely naplno výrobu. Nadále pokračují sezonní práce a zároveň ještě doznívá turistická sezóna.
„Nezaměstnanost v září stagnovala, ale absolutní počet uchazečů o zaměstnání klesl. V průběhu předchozího měsíce jich z evidence Úřadu práce ČR odešlo přes 50 tisíc, což je více, než bylo nově evidováno. Meziměsíčně klesl počet volných pracovních míst. Firmy už naplno rozjely svou činnost a přijímají další nové zaměstnance. Zájem z jejich strany je především o technické profese nejen na dělnických, ale i vyšších pozicích,“ shrnuje generální ředitelka ÚP ČR Kateřina Sadílková.
Jako každý rok v září i letos dorazila do evidence ÚP ČR hlavní vlna absolventů. Vývoj na trhu práce ale výrazně neovlivnila. Meziměsíčně jich bylo o 3 849 více, celkem 9 793. V dlouhodobém srovnání však jejich počet klesá (srpen 2019 – 5 944, září 2018 – 10 522, září 2017 – 12 242, září 2016 – 17 514). Celkově bylo ke konci předchozího měsíce bez práce 12 492 mladých lidí, tedy absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých. To je meziměsíčně o 4 107 více, meziročně pak o 925 osob méně. Na nezaměstnanosti se podíleli 6,2 % (srpen 2019 – 4,1 %, září 2018 – 6 %).
V evidenci se objevují nejčastěji absolventi středních škol a učilišť, především pak škol zaměřených na ekonomiku a podnikání, administrativu, gastronomii (kuchař, číšník), hotelnictví, osobní a provozní služby (kadeřník). Naopak velkou šanci na získání práce v co nejkratší době po ukončení školy mají absolventi vysokých škol, zejména lékařských fakult, oborů zaměřených na informační a komunikační technologie (ICT) a přírodní vědy, matematiku a statistiku a také absolventi technických, zejména strojírenských a elektro oborů. Velká poptávka je též po absolventech řemeslných oborů.
„Počet absolventů v evidenci Úřadu práce ČR klesá celkově. Řada mladých lidí se navíc snaží hledat si práci už v době, kdy ještě mají status studenta. Také zaměstnavatelé mají zájem o uchazeče, kteří mohou do firem vnést inovativní myšlení, nové prvky a nadšení, což se velmi dobře osvědčuje v praxi, zejména v rámci smíšených týmů. Firmy jsou ochotny přijímat absolventy na téměř všechny pozice. Za pozitivní označují fakt, že mladí lidé nemají naučené stereotypy z předchozích zaměstnání,“ vysvětluje Kateřina Sadílková.
Ke konci září nabízeli zaměstnavatelé absolventům prostřednictvím ÚP ČR celkem 74 732 volných pracovních míst. Nejčastěji se jednalo o pozice pro montážní dělníky výrobků a zařízení, kováře, nástrojáře, obsluhu výrobních strojů, pojízdných a stacionárních zařízení, pomocníky ve výrobě nebo řemeslníky a kvalifikované pracovníky ve stavební výrobě.
Aby ÚP ČR co nejvíce zjednodušil mladým lidem vstup na trh práce, pořádá po celé republice besedy pro žáky základních, středních, ale i vysokých škol, na kterých se účastníci dozvědí řadu potřebných a praktických informací. Mimo jiné i to, jak mají efektivně hledat práci nebo kteří zaměstnavatelé poptávají nové zaměstnance. Tyto aktivity se odehrávají v kombinaci v Informačních a poradenských střediscích a ve školách. ÚP ČR zároveň organizuje burzy práce, veletrhy řemesel, vzdělání či přehlídky škol, na kterých jeho zástupci pomáhají zájemcům zorientovat se na trhu práce a ve vzdělávací nabídce škol. Tak, aby vybraný obor žáka nejen bavil, ale aby v něm co nejdříve po absolvování studia našel uplatnění. Tedy - snaží se probudit a zvýšit zájem účastníků o profese, které jsou na trhu práce dlouhodobě nedostatkové. Mladým lidem pomáhají při vstupu na pracovní trh též cílené projekty.
„I přesto, že počet evidovaných absolventů klesá, stále jde o skupinu uchazečů, která nadále potřebuje zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání, což je legislativně obsaženo i v zákonu o zaměstnanosti. Povinnost ČR věnovat podpoře zaměstnanosti mladých lidí zvýšenou péči stanoví doporučení Evropské rady (2013/C 120/01), k jehož realizaci se zavázala vláda ČR,“ upozorňuje generální ředitelka ÚP ČR.
Během září se na ÚP ČR nově přihlásilo 47 123 lidí. Ve srovnání s předchozím měsícem byl jejich počet vyšší o 13 018 osob, meziročně pak o 3 499 uchazečů. Z evidence naopak odešlo 50 005 uchazečů o zaměstnání (ukončená evidence, vyřazení uchazeči o zaměstnání). To je o 15 569 více než v srpnu a o 213 více než rok předtím. Novou práci získalo 33 386 lidí. Celkem 6 674 klientů ÚP ČR z evidence vyřadil, protože při zprostředkování zaměstnání nespolupracovali.
V evidenci byli nejčastěji klienti s nízkou kvalifikací, se základním, nedokončeným a středním odborným vzděláním, s výučním listem či středním vzděláním s maturitou. Průměrný věk nezaměstnaných činil v září 42,1 roku. Mezi evidovanými bylo 70 665 lidí nad 50 let a na celkové nezaměstnanosti se podíleli 35 %. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání bylo těch, kteří jsou bez práce déle než 12 měsíců, 22,7 % - celkem 45 902. Průměrná délka nezaměstnanosti činila 510 dnů.
V uplynulém měsíci bylo bez práce 109 012 žen (54 % z celkového počtu nezaměstnaných) a 32 986 OZP (16,3 % z celkového počtu nezaměstnaných).
Meziměsíční nárůst nezaměstnanosti zaznamenalo v září 25 okresů. Největší Blansko (o 4,6 %), Trutnov (o 3,3 %), Mělník (o 3,1 %), Český Krumlov a Jindřichův Hradec (o 2,4 %), Tachov (o 2,2 %) a Ústí nad Orlicí (o 2,1 %). Naopak nezaměstnanost klesla v 51 regionu. Nejvíce v okrese Plzeň - město (o 7,3 %), Ústí nad Labem (o 7 %), Strakonice (o 6 %), Plzeň - sever (o 5,5 %), Svitavy (o 5,4 %), Pelhřimov (o 5,2 %) a Jihlava (o 5 %).
Nejnižší nezaměstnanost vykázaly ke konci předchozího měsíce okresy Praha – východ (1,2 %), Jindřichův Hradec a Rychnov nad Kněžnou (oba 1, 3%), Pelhřimov (1,4 %), Praha - západ, Písek, Prachatice (shodně 1,5 %), Plzeň - jih, Benešov a Cheb (shodně 1,6 %). Podíl nezaměstnaných osob stejný nebo vyšší než republikový průměr hlásí 27 regionů. Nejvyšší byl v okresech Karviná (6,6 %), Ostrava - město (5 %), Chomutov (4,9 %), Most (4,6 %), Bruntál (4,5 %), Louny (4,3 %), Znojmo (4,1 %), Hodonín (4 %) a Ústí nad Labem (3,9 %). Podíl nezaměstnaných žen klesl na 2,9 % a mužů zůstal na 2,4 %.
V uplynulém měsíci evidoval ÚP ČR celkem 345 354 volných pracovních míst, což je o 5 120 méně než v srpnu a o 29 222 více než před rokem. Nejvíce volných pozic chtějí obsadit zaměstnavatelé v Praze (75 727), ve Středočeském (56 078), v Plzeňském (39 321), Jihomoravském (26 607) a Pardubickém (24 292) kraji. Z celkového počtu volných pracovních míst nabízeli zaměstnavatelé 6 801 pozic na dohodu o provedení práce a 7 209 míst na dohodu o pracovní činnosti. Na jedno volné pracovní místo připadá v průměru 0,6 uchazeče. Z toho nejvíce v okresech Karviná (5,4), Sokolov (2,7), Jeseník (2,4), Ústí nad Labem (2,3), Hodonín (2,2), Blansko a Bruntál (oba 2,1) a Znojmo (2). Z celkového počtu nahlášených volných míst jich bylo 13 297 vhodných pro osoby se zdravotním postižením (OZP).
Zaměstnavatelé měli v září největší zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, montážní dělníky, pomocníky ve výrobě, uklízeče a pomocníky v hotelích a dalších objektech, řidiče nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel, obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, kuchaře, svářeče, řezače plamenem, páječe nebo zedníky. Firmám dlouhodobě chybí kvalifikovaní řemeslníci, ale také odborníci v informačních technologiích. Tradičně velká poptávka je po technických profesích napříč všemi obory. V některých regionech a odvětvích je nedostatek nabídky pracovní síly už také z řad uchazečů o zaměstnání. Pro Úřad práce ČR je současný vývoj impulsem pro zavedení nových přístupů k podpoře zaměstnatelnosti různých cílových skupin. Zároveň se ještě více zaměřuje na zkvalitnění a zefektivnění své činnosti tak, aby zrcadlila požadavky zaměstnavatelů.
„Klademe důraz na přímý kontakt se zaměstnavateli, monitorujeme jejich potřeby v terénu. Naši specialisté jsou s nimi v maximálně možné míře v osobním a pravidelném kontaktu. Důležitá je pro nás také predikce kvalifikačních požadavků, respektive vzdělaní, abychom mohli přizpůsobit zaměření rekvalifikačních kurzů na “míru” zaměstnavatelům. Zároveň se ale snažíme touto činností zaměstnavatele zbytečně nezatěžovat a vycházíme jim vstříc s termíny a délkou návštěv. Veškeré tyto a další činnosti probíhají v rámci klíčové aktivity ÚP ČR, kterou je monitoring trhu práce,“ vyzdvihuje Kateřina Sadílková.
Zástupci Úřadu práce ČR informují zaměstnavatele o aktuální nabídce služeb a naopak získávají informace o stavu a očekáváném vývoji zaměstnanosti v regionech, tedy o plánovaném přijímání či propouštění zaměstnanců. Hlavním plusem monitorovací činnosti je, že se veškeré informace dostanou přímo na stůl jednotlivým zaměstnavatelům a nemusí se o nich dovídat zprostředkovaně. Za zmínku stojí také pořádání výběrových řízení či předvýběry vhodných uchazečů o zaměstnání, které ÚP ČR zajišťuje pro zaměstnavatele na základě jejich konkrétních požadavků. Osvědčují se např. i exkurze zprostředkovatelů ÚP ČR ve firmách či setkávání v rámci regionálních partnerství a osobní návštěvy starostů měst a obcí. V této souvislosti je ale třeba poukázat na fakt, že uchazeči o zaměstnání z evidence Úřadu práce ČR nejsou jediným zdrojem pracovní síly na trhu práce. Zaměstnavatelé mají možnost přijmout na volnou pozici také pracovníky z volného trhu práce nebo třeba ze zahraničí.
„O tom, kterého zaměstnavatele si zaměstnanec nakonec zvolí, rozhoduje řada aspektů - výše mzdy, benefity, dobře nastavená firemní kultura zaměstnavatele nebo třeba jeho ochota slevit z původních požadavků. Na druhou stranu je třeba říci, že řada zaměstnavatelů už flexibilně zareagovala na nedostatek pracovních sil a přikročila k úpravě svých požadavků tak, aby odpovídaly současnému trhu práce,“ sděluje generální ředitelka ÚP ČR.
Tak například v současně době už tak striktně nevyžadují úplnou profesní způsobilost, dosaženou úroveň vzdělání, získání konkrétní kvalifikace a praxi v oboru nabízeného pracovního místa. Důležitý je pro ně především zájem nových zaměstnanců o danou pozici, ochota učit se novým věcem, spolehlivost, flexibilita a chuť pracovat. Zaměstnavatelé si je sami zaškolují a "pracují" s nimi mnohem intenzívněji.
Všem skupinám ohroženým dlouhodobou nezaměstnaností věnuje Úřad práce ČR zvýšenou péči. Ke konci září podpořil prostřednictvím příspěvků v rámci aktivní politiky zaměstnanosti celkem 13 805 uchazečů a zájemců o zaměstnání. APZ přispívá k zaměstnávání uchazečů prakticky ve všech odvětvích. Zaměstnanost významně podporují také projekty spolufinancované z národních a evropských peněz.
„Fakt, že meziročně klesá podíl dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů, potvrzuje, že Úřad práce ČR v praxi využívá nástroje aktivní politiky zaměstnanosti efektivně. Podporuje jejich účinné zacílení a standartní individuální přístup zejména ke klientům, kteří nejčastěji čelí překážkám na trhu práce kvůli různým handicapům. Jedná se např. o lidi nad 50 let, klienty v exekuci, s nízkým stupněm vzděláním, pečující o dítě se zdravotním postižením nebo třeba uchazeče, kteří kvůli dlouhodobé nezaměstnanosti ztratili pracovní návyky a potřebnou motivaci opustit životní cestu, kdy spoléhají na příjmy z dávkového systému. Výstupy všech aktivit Úřad práce ČR pravidelně sleduje a vyhodnocuje i pro případné podklady pro legislativní změny,“ uvádí generální ředitelka ÚP ČR.
Prioritou Úřadu práce ČR je především kvalitní zprostředkovatelská práce, úzká spolupráce se zaměstnavateli a realizace efektivní APZ, kde jde zejména o rekvalifikace, veřejně prospěšné práce (VPP) a společensky účelná pracovní místa (SÚPM). V případě uplatnění uchazečů o zaměstnání na VPP není důležitá kvalifikace. Zároveň ale umožňují dlouhodobě nezaměstnaným, aby si oživili nebo získali pracovní návyky a po jejich skončení snáze našli stálou práci. Pokud jde o SÚPM, ta nabízejí klientům možnost získání zaměstnání i ve specializovaných oborech.
Veřejně prospěšné práce jsou tradiční vlajkovou lodí APZ. Ke konci září na nich pracovalo celkem 8 324 lidí. VPP jsou určeny pro dočasné pracovní uplatnění uchazečů o zaměstnání, kterým úřad věnuje při zprostředkování zaměstnání zvýšenou pozornost. Jedná se o pozice v oblasti méně kvalifikovaných a pomocných prací. ÚP ČR tato místa vytváří ze zákona jako krátkodobé pracovní příležitosti.
„Úřad práce ČR má k dispozici ještě stále dostatek prostředků na VPP. V případě zájmu se tedy zejména starostové mohou bezodkladně obracet na příslušná kontaktní pracoviště ÚP ČR a požádat o prodloužení stávajících dohod, zvýšení počtu míst na VPP či uzavřít dohodu novou. Aktuálně, z důvodu rozpočtové kázně, lze dohody na VPP uzavírat, popřípadě prodlužovat maximálně do konce ledna 2020. Toto však neplatí, pokud se zaměstnavatelé zapojí do projektů ESF. Měsíční výše příspěvku na mzdy pracovníků VPP činí 15 000 Kč, u asistentů prevence kriminality 16 500 Kč a u koordinátorů 16 000 Kč,“ upozorňuje Kateřina Sadílková.
Za standardní délku trvání VPP považuje Úřad práce ČR 12 měsíců. Opakovaně pak může podpořit stejného klienta tehdy, když se jedná o osobu s kumulovanými hendikepy, jako např. se zdravotním postižením, ve věku do 30 nebo naopak nad 50 let či rodiče, který pečuje o dítě do 15 let, nebo o uchazeče, jemuž hrozí sociální vyloučení, jestliže se opakovaně prokáže, že nemůže najít zaměstnání na volném trhu práce. Vždy je ale třeba každý takový případ posoudit individuálně, a to z úrovně příslušné krajské pobočky či kontaktního pracoviště ÚP ČR. VPP zaměstnavatelé nejčastěji využívají při úklidu a údržbě veřejných prostranství a zeleně, pomocných pracích, opravách veřejného majetku, v lesnictví, v charitě, sociálních službách, v dohledové službě, při zaměstnávání APK nebo k zajištění dalších veřejně prospěšných činností, např. v infocentrech, knihovnách či jiných veřejných agend. Obce a kraje je mohou využít také při odstraňování následků živelných pohrom nebo při zimních a jarních údržbách.
SÚPM vyhrazená hrají prim hlavně u firem, a to napříč všemi obory. Díky podpoře v této oblasti dostalo ke konci září šanci získat zaměstnání 2 861 uchazečů. Celkem 11 lidí podpořil ÚP ČR v rámci nově zřízených SÚPM u zaměstnavatele (jde o místa, v jejichž rámci ÚP ČR přispívá na jejich vybavení). Nejčastěji zaměstnavatelé využívají SÚPM ve všeobecné a odborné administrativě, v gastronomii, hotelnictví, úklidu, obchodě, ve výrobě a službách (i osobních), ve stavebnictví, v zemědělství či v charitě. Celkem 503 nezaměstnaných mohlo na základě příspěvku na SÚPM začít podnikat. Nejčastěji v oblasti osobních služeb, pohostinství, v obchodě, řemeslech či administrativě.
Úspěch sklízí též příspěvek na dojížďku. Dosud o něj požádalo celkem 10 066 zájemců. Nejvíce v Moravskoslezském (2 457), Olomouckém (2 350), Ústeckém (1 093) a Jihomoravském (991) kraji. Jen v září přijal Úřad práce ČR 114 žádostí. S 6 586 žadateli už uzavřel dohodu o poskytnutí příspěvku (se 71 z nich v září). V jejich rámci přiznal měsíční částku většinou ve výši 1 500 Kč, protože podpoření uchazeči nejčastěji dojíždí do práce 10 – 25 km. Jsou mezi nimi lidé různých profesí, např. administrativní pracovníci, výrobní a montážní dělníci, kovodělníci, elektromechanici, opraváři, strážní, pracovníci ve zdravotnictví a sociální oblasti, dámské krejčové, učitelé, skladníci, uklízečky, asistenti pedagoga, masér, sýrařka, kosmetičky nebo třeba obchodní referenti.
Zájem je i o výkon veřejné služby (VS). Celkem má ÚP ČR s jejími organizátory, především obcemi, nestátními neziskovými organizacemi nebo třeba základními a mateřskými školami nebo knihovnami, nasmlouvaných 7 018 pozic. Nejvíce pak v Ústeckém (2 281), v Moravskoslezském (1 291) a Jihomoravském (694) kraji. A nejedná se jen o činnosti při zajištění čistoty ulic a dalších veřejných prostranství a zeleně, ale i o aktivity, které lidé vykonávají během veřejnosti přístupných sportovních, kulturních a obdobných akcí a v neposlední řadě během pomocných činností při poskytování sociální péče (např. při ambulantní a terénní sociální službě) apod. Na veřejnou službu nastoupilo 1 962 klientů. Úřad práce ČR i nadále aktivně oslovuje (a to opakovaně) další potenciální organizátory, kteří mohou veřejnou službu zabezpečit.
Uchazečům a zájemcům o zaměstnání vydatně pomáhají v návratu na trh práce i rekvalifikační kurzy, které ÚP ČR finančně podporuje. A jejichž obsah a složení plně reflektují potřeby a požadavky regionálních zaměstnavatelů. K 30. 9. 2019 se jich účastnilo celkem 690 lidí. Nejčastěji realizovanou rekvalifikací jsou kurzy zaměřené na získání řidičských a profesních průkazů, vč. profesní způsobilosti. Pro změnu profese nebo další prohloubení znalostí se většinou rozhodují lidé s výučním listem, úplným středním vzděláním s maturitou a základním vzděláním. Z hlediska věku pak převažují účastníci mezi 40 a 44 lety. ÚP ČR může financovat plně nebo částečně tři varianty rekvalifikací – ty, které zajišťuje sám, zvolené rekvalifikace a poslední variantou jsou rekvalifikace zaměstnanců, kteří jsou ohroženi ztrátou zaměstnání u stávajícího zaměstnavatele, např. z důvodu změny podnikatelské činnosti či útlumu jedné části podnikatelských aktivit.
Mezi skupiny uchazečů o zaměstnání ohrožených dlouhodobou nezaměstnaností patří též osoby se zdravotním postižením. Proto i v jejich případě poskytuje ÚP ČR příspěvky na podporu pracovního uplatnění. V rámci zřízení pracovních míst pro OZP finančně podpořil ke konci září 859 osob se zdravotním postižením (z toho jich 23 vykonává samostatně výdělečnou činnost). Nejčastěji se jedná o pozice určené výrobním, montážním a pomocným dělníkům, řemeslníkům, pracovníkům v osobních a úklidových službách, administrativě, obchodu, prodeji a ostraze, operátorům call center apod. Celkem 169 uchazečům přispěl ÚP ČR na provoz pracovního místa pro OZP a OZP – samostatně výdělečně činnou.
Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v předchozím měsíci 70 737 lidí, tj. 35 % všech uchazečů vedených v evidenci (srpen 2019 – 37,8 %, září 2018 – 30,9 %). Nezaměstnaní pobírali v průměru 8 277 Kč. O rok dřív vyplácel ÚP ČR podporu 69 208 uchazečům o zaměstnání.
Míra nezaměstnanosti podle EUROSTAT (Statistický úřad Evropského společenství), která se používá pro mezinárodní srovnávání a vychází z výsledků za srpen 2019, ukazuje, že se Česká republika drží dlouhodobě pod průměrem EU. V uvedeném měsíci měla nejnižší míru nezaměstnanosti v celé EU (sezónně neočištěná míra nezaměstnanosti ČR – 2,1 %, v EU28 6,1 %, sezónně očištěná míra nezaměstnanosti ČR 2 % a v EU28 6,2 %).