Novela zákona o daních z příjmů s účinností od 1. 7. 2017

Účelem této informace je poskytnutí základního přehledu o nejdůležitějších změnách v oblasti daní z příjmů, které novela zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“) obsahuje.

Novela sice nabyde účinnosti dne 1. 7. 2017, avšak podle Čl. I bod 1. Přechodných ustanovení se pro daňové povinnosti u daní z příjmů za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a za zdaňovací období, které započalo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti s nimi související, použije ZDP ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Toto standardní přechodné ustanovení zajišťuje zamezení nepravé retroaktivitě, která by v rámci změn prováděných touto novelou nebyla žádoucí.

I. Změny na dani z příjmů právnických osob

Konkrétní Přechodná ustanovení novely, jež umožňují některá ustanovení uplatnit již pro zdaňovací období započaté v roce 2017:

1. Stanovení základu daně z příjmů - § 23 odst. 2 písm. b) ZDP
Při zjištění základu daně budou účetní jednotky, které ve smyslu ustanovení § 1f zákona o účetnictví vedou jednoduché účetnictví, vycházet z rozdílu mezi příjmy a výdaji. Daňový zákon reaguje na úpravy provedené zákonem č. 221/2015 Sb.
Podle Přechodného ustanovení (Čl. II bod 18) se nová úprava použije poprvé pro zdaňovací období započaté v roce 2017.

2. Úpravy v režimu finančního leasingu - § 21d, § 24 odst. 2 písm. h) a § 24 odst. 5 ZDP
Zákon v § 21d odst. 1 výslovně stanoví, že předmětem finančního leasingu je hmotný majetek ve smyslu § 26 zákona o daních z příjmů odpisovaný podle tohoto zákona. Tím vylučuje z finančního leasingu smlouvy uzavřené na majetek neodpisovaný a majetek nehmotný. Dále nově určuje, že finanční leasing se stává nájmem za podmínky, kdy leasingová smlouva je ukončena před uplynutím minimální doby leasingu.
Podle Přechodného ustanovení (Čl. II bod 4) se nová úprava neuplatní na ty smlouvy, u kterých byl předmět finančního leasingu uživateli přenechán ve stavu způsobilém obvyklému užívání přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, tj. zde se uplatní dosavadní režim.

3. Prodej cenných papírů - § 24 odst. 2 písm. w) ZDP

  • Do ZDP byl zaveden daňový režim kmenového listu, který není podle účetních předpisů oceňován reálnou hodnotou. Pokud dojde k prodeji tohoto kmenového listu, je jeho nabývací cena daňově účinným nákladem jenom do výše tržby z jeho prodeje.
  • U mikroúčetních jednotek, kterým zákon o účetnictví neukládá povinnost přeceňování cenných papírů reálnou hodnotou, je při jejich prodeji daňovým nákladem nabývací cena cenného papíru (který je u jiných účetních jednotek oceňován reálnou hodnotou), bez omezení výší příjmů.
Podle Přechodného ustanovení (Čl. II bod 6) lze toto ustanovení ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použít již pro zdaňovací období roku 2017.

4. Limit daňové uznatelnosti výdajů na tvorbu fondu kulturních a sociálních potřeb a sociálního fondu - § 24 odst. 2 písm. zr) ZDP
Zákon reaguje na zvýšení základního přídělu do FKSP ve vazbě na novelu vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů.
Podle Přechodného ustanovení (Čl. II bod 20) se ustanovení použije již pro zdaňovací období započaté v roce 2017.

5. Daňové odpisování svěřeného majetku u příspěvkových organizací zřízených obcí nebo krajem a majetku vloženého do dobrovolného svazku obcí - § 28 odst. 1 písm. d) a e) ZDP, § 30 odst. 10 ZDP
V minulosti mohla příspěvková organizace zřízená obcí, krajem nebo dobrovolným svazkem obcí uplatňovat jako odpisovatel daňové odpisy jen u majetku vlastního, nikoliv u majetku ve vlastnictví zřizovatele. Obdobně nemohl dobrovolný svazek obcí odpisovat majetek vložený jeho členskými obcemi podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. Podle nového znění ZDP může za dodržení podmínek zakotvených v ustanovení § 28 odst. 1 písm. d) příspěvková organizace územního samosprávného celku nebo dobrovolného svazku obcí uplatňovat daňové odpisy z hmotného majetku předaného zřizovatelem k hospodaření zřizovací listinou na základě § 27 odst. 2 písm. e), resp. § 39a odst. 4 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Obdobně může uplatňovat daňové odpisy i dobrovolný svazek obcí u hmotného majetku vloženého členskou obcí. Tyto daňové subjekty musí podle § 30 odst. 10 ZDP u předmětného majetku pokračovat v odpisování hmotného majetku započatém zřizovatelem nebo členskou obcí.
Podle Přechodných ustanovení (Čl. II bod 7 a 9) se nové znění zákona použije již pro zdaňovací období započaté v roce 2017.

6. Odpisování technického zhodnocení - § 28 odst. 3 ZDP
V ustanovení § 28 odst. 3 ZDP byl rozšířen výčet poplatníků, kteří mají možnost uplatňovat daňové odpisy z technického zhodnocení provedeného na cizím majetku. Kromě nájemce a uživatele u finančního leasingu může daňové odpisy uplatňovat i poplatník, kterému byl přenechán majetek k užívání (např. podnájemce), a to za obdobných podmínek jako u technického zhodnocení provedeného nájemcem:
  • technické zhodnocení uhradil poplatník, který má právo k užívání majetku, na kterém provedl technické zhodnocení
  • technické zhodnocení provedl a daňové odpisy uplatňuje vždy s písemným souhlasem vlastníka
  • vlastník hmotného majetku nezvýšil vstupní cenu hmotného majetku o provedené technické zhodnocení
  • odpisované technické zhodnocení je zařazeno do stejné odpisové skupiny jako zhodnocovaný majetek.
Podle Přechodného ustanovení (Čl. II bod 10) se nové znění zákona použije na technické zhodnocení dokončené a uvedené do stavu způsobilého obvyklému užívání ode dne nabytí účinnosti novely zákona.

7. Odpisování nehmotného majetku - § 32a odst. 4 ZDP
Znění § 32a odst. 4 ZDP upravuje dobu daňového odpisování nehmotného majetku. Pro příslušné kategorie nehmotného majetku byla pevně stanovená doba odpisování změněna na dobu minimální. Tzn., že poplatník bude moci podle svého rozhodnutí majetek daňově odpisovat i delší dobu (větší počet měsíců), ovšem při zachování stávajících podmínek zakotvených v § 32a ZDP, zejména při zachování pravidla rovnoměrnosti daňových odpisů.
Podle Přechodného ustanovení (Čl. II bod 12) se nové znění zákona použije až na majetek, u kterého bylo odpisování zahájeno po účinnosti novely zákona.

8. Peněžitý dar na pořízení hmotného majetku nebo na jeho technické zhodnocení - § 29 odst. 1 ZDP
Podle § 29 odst. 1 ZDP snižuje bezúplatný příjem ve formě účelového peněžitého daru poskytnutého na pořízení hmotného majetku nebo na jeho technické zhodnocení vstupní cenu předmětného hmotného majetku bez ohledu na to, zda byl tento příjem od daně osvobozen, nebyl předmětem daně nebo nezvyšoval základ daně podle výjimky uvedené v § 23 odst. 3 písm. a)bod 16 ZDP. U poplatníka daně z příjmů právnických osob (účetní jednotky) se jedná o zdanitelný příjem zúčtovaný ve výnosech. Pokud poplatník pořídí hmotný majetek a ve smyslu ustanovení § 29 odst. 1 ZDP sníží jeho vstupní cenu, může zmíněný výnos vyloučit podle § 23 odst. 3 písm. c) bodu 9 ZDP ze základu daně.
Podle Přechodného ustanovení (Čl. II bod 19) se nová úprava použije poprvé pro zdaňovací období započaté v roce 2017.

Další změny ZDP účinné od zdaňovacího období započatého po účinnosti novely ZDP:
  • Úprava do zdanění veřejně prospěšných poplatníků
- osvobození bezúplatných příjmů veřejnoprávních korporací bez omezení jejich účelového určení
daňová úspora veřejně prospěšných poplatníků – prostředky získané daňovou úsporou musí být profinancovány nejpozději následující zdaňovací období na krytí nákladů z
nepodnikatelských činností
- rozšíření aplikace srážkové daně ve výši 19 % (§ 36 odst. 5 ZDP) u vymezených veřejně prospěšných poplatníků
a společenství vlastníků jednotek i na úrokové příjmy z účtů a vkladů
  • Osvobození příjmu z podílu na zisku vyplaceného svěřenskému fondu nebo rodinné fundaci - § 19 odst. 3 písm. b) ZDP
  • Zrušení ustanovení o vkladu s doplatkem - § 23 odst. 3 písm. a) bod 8 ZDP
  • Možnost uplatňování prokázaných nákladů na pohonné hmoty spotřebované jako výdaje na pracovní cestu u motorových vozidel provozovaných na základě smlouvy o výpůjčce uzavřené s věřitelem na dobu zajištění dluhu převodem vlastnického práva k tomuto vozidlu
  • Vyřazení původní výstavby v rámci nové výstavby.

II. Změny Zákona o rezervách k zjištění základu daně z příjmů

V současnosti zákon o rezervách stanovuje pro tvorbu daňově uznatelné rezervy podmínku, aby tvorba této rezervy byla zaúčtována podle právních předpisů upravujících účetnictví. Novela zavádí z tohoto pravidla jedinou výjimku, a to u rezervy na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů uvedených na trh do dne 1. ledna 2013. Ta se vytváří zcela nezávisle na případné účetní rezervě shodného určení a poplatník ji uplatňuje jako položku snižující nebo zvyšující základ daně z příjmů.

III. Změny na dani z příjmů fyzických osob

1. Daňové zvýhodnění od roku 2017
Zvýšení daňového zvýhodnění podle § 35c ZDP na druhé vyživované dítě z částky 17 004 Kč ročně na částku 19 404 Kč, na třetí a každé další vyživované dítě z částky 20 604 Kč ročně na částku 24 204 Kč.

2. Výdaje stanovené procentem z příjmů
Pro rok 2017 platí přechodné období, dle kterého si podnikatelé mohou vybrat, zda uplatní vyšší výdajový paušál účinný v roce 2016, ovšem bez možnosti uplatnit daňové zvýhodnění na děti a slevu na manželku bez vlastních příjmů normované v § 35ca ZDP, nebo zda uplatní paušální výdaje s přísnějším nižším limitem účinným od roku 2018 a současně se na ně nebude vztahovat
omezení § 35ca ZDP pro uplatnění zmíněných daňových úlev, které se s účinností od 1. 1. 2018 ruší. Od roku 2018 pak budou platit nižší výdajové paušály pro všechny podnikatele a pronajímatele bez dalších podmínek a omezení. Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, může nově uplatnit paušální výdaje maximálně ve výši:
  • 800 000 Kč u příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného,
  • 600 000 Kč u příjmů ze živnostenského podnikání,
  • 300 000 Kč u příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku,
  • 400 000 Kč z jiných příjmů ze samostatné činnosti, s výjimkou příjmů podle § 7 odst. 1 písm. d ZDP a podle § 7 odst. 6 ZDP a
  • 300 000 Kč u příjmů z nájmu podle § 9 odst. 1 ZDP.

3. Daň stanovená paušální částku
Již od zdaňovacího období roku 2017 je možné při splnění ostatních podmínek daných § 7a ZDP stanovit daň paušální částkou poplatníkovi, který má vedle příjmů ze samostatné činnosti i příjmy ze závislé činnosti dle § 6 ZDP, a poplatníkovi provozujícímu samostatnou činnost se zaměstnanci.

IV. Další změny daně z příjmů fyzických osob s účinností od roku 2018:

1. Slevy na dani v návaznosti na invaliditu a na průkaz ZTP/P
Možnost uplatnění základní a rozšířené slevy na invaliditu a posouzení dítěte jako vyživovaného je navázána na skutečnost, od kdy byl/nebyl přiznán invalidní důchod pro invaliditu určitého stupně. Dosud byla rozhodující skutečnost, kdy začal být příslušný invalidní důchod vyplácen. Obdobně se postupuje u zvýšené slevy na manžela, zvýšeného daňového zvýhodnění na děti nebo slevy na držitele průkazu ZTP/P.

2. Zánik možnosti splnit limit pro získání daňového bonusu prostřednictvím příjmů z kapitálu a příjmů z nájmu
Od roku 2018 dojde ke zpřísnění podmínek pro vyplácení daňového bonusu na vyživované děti, příjmy z kapitálového majetku (§ 8 ZDP) a příjmy z nájmu (§ 9 ZDP) se nebudou započítávat do limitu příjmů, který je nutný splnit pro získání daňového bonusu (šestinásobek minimální mzdy). Daňový bonus na vyživované děti se nově poskytne pouze těm poplatníkům, kteří dosahují příjmů ze závislé činnosti (§ 6 ZDP) nebo příjmů ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP).

3. Daňový režim zálohy na výplatu podílu na zisku
Nově je v ustanovení § 38d odst. 1 ZDP ukotven obecný princip, který se uplatňuje při aplikaci srážkové daně, a to, že se na každou vyplacenou zálohu na příjem, ze kterého je daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby, či doplatek z vyúčtování celkového plnění, pohlíží jako na samostatný příjem.

4. Žádost o vrácení vratitelného přeplatku
Podle nové právní úpravy (§ 38zf ZDP) podá-li poplatník daňové přiznání současně s žádostí o vrácení vratitelného přeplatku před uplynutím lhůty stanovené pro podání daňového přiznání, hledí se na žádost o přeplatek jako na podanou v poslední den lhůty pro podání daňového přiznání.

V této novele jsou dále rozpracovány mimo jiné i následující věcné změny zákona o daních z příjmů:
  • vypořádání spoluvlastnictví v případě prodeje nemovitých věcí,
  • příjmy z úplatného převodu cenných papírů a podílů v obchodních korporacích,
  • částečné odbytné z doplňkového penzijního spoření,
  • daňové přiznání podávané osobou spravující pozůstalost,
  • úprava daňového režimu rodinných fundací,
  • výběr daně u vybraných příjmů daňových nerezidentů,
  • peněžitý dar na pořízení hmotného majetku nebo na jeho technické zhodnocení u neúčtujících poplatníků,
  • změna uplatňování výdajů spojených s pořízením pohledávky u neúčtujících poplatníků,
  • daňový režim práva stavby u neúčtujících poplatníků.

V. Nejvýznamnější změny na dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, kromě výše uvedených změn

Měsíční daňové zvýhodnění od roku 2017

U zaměstnavatele se měsíční daňové zvýhodnění poskytované podle § 35c a 35d ZDP zvyšuje u druhého vyživovaného dítěte o 200 Kč, tj. z částky 1 417 Kč na částku 1 617 Kč a na třetí a každé další vyživované dítě o 300 Kč, tj. z částky 1 717 Kč na částku 2 017 . Zvýšené měsíční daňové zvýhodnění se použije poprvé při zúčtování mzdy za kalendářní měsíc červenec 2017. Zbývající část nároku (za předpokladu splnění zákonných podmínek), bude poplatníkovi poskytnuta v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období 2017, popř. v rámci podaného daňového přiznání.

Další významné změny na závislé činnosti s účinností od roku 2018
  • rozšíření možnosti použití daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně v § 6 odst. 4 ZDP v případech, kdy poplatník nepodepíše u plátce daně „Prohlášení k dani“. Kromě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč, nově i o příjmy v úhrnné výši nepřesahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc částku 2 500 Kč“
  • rozšíření možnosti komunikace mezi plátcem daně a poplatníkem v § 38k ZDP i na využití jiného způsobu zachycení projevu vůle poplatníka než písemného, na základě kterého bude možné „Prohlášení k dani“ zpracovávat a uchovávat i v elektronické podobě.

Informace k novele zákona o DPH s účinností od 1. 7. 2017

Dne 16. 6. 2017 byl zveřejněn ve Sbírce zákonů zákon č. 170/2017 , kterým se mění některé zákony v oblasti daní. V části třetí tohoto zákona dochází ke změnám zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“).
V této souvislosti upozorňujeme, v souladu s ustanovením § 3 odst. 3 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů nastává účinnost zákona o DPH patnáctým dnem po vyhlášení ve Sbírce zákonů, tedy 1. 7. 2017.
Účelem této informace je poskytnutí základního přehledu o vybraných změnách v oblasti DPH, které tato novela zákona o DPH obsahuje. K některým úpravám zároveň Generální finanční ředitelství připravuje detailnější metodické informace, které budou k dispozici na webových stránkách www.financnisprava.cz v sekci Daně.

1. Změny v pojmosloví a definicích (§ 4)
Definice „nového dopravního prostředku“ je rozšířena na všechna motorová pozemní vozidla. „Novými dopravními prostředky“ jsou i vozidla, která nejsou určena k provozu na pozemních komunikacích (např. terénní čtyřkolky). Dochází ke zpřesnění vymezení „obchodního majetku“. Osoba povinná k dani při pořízení určité majetkové hodnoty určí, zda, kdy (ihned či s určitým časovým odstupem) a v jaké části jí zařadí do svého obchodního majetku. Do definice „dlouhodobého majetku“ je doplněna zásada, podle které se v případech, kdy plátce pořizuje tento majetek formou tzv. finančního leasingu (je mu přenechán k užití s ujednáním o budoucím převodu vlastnického práva), se tento majetek pro účely daně z přidané hodnoty považuje za dlouhodobý majetek uživatele.

2. Společnost (dříve sdružení)
Dochází ke zrušení specifické úpravy registrace a postupů při správě daně u společnosti – nově je postupováno podle obecných principů DPH. Nové podmínky jsou postaveny na individuálním působení každého člena (společníka). Podle nové právní úpravy každý společník sleduje svůj obrat samostatně, v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty vede veškeré údaje za svá uskutečněná a přijatá plnění (i ta, která uskutečňuje v rámci společnosti), v daňovém přiznání uvádí údaje za svá uskutečněná a přijatá plnění (i ta, která uskutečňuje v rámci společnosti), v souhrnném hlášení uvádí údaje o svých uskutečněných přeshraničních plněních a v kontrolním hlášení uvádí údaje o svých uskutečněných a přijatých plněních. Při vystavování daňových dokladů se na každého společníka, který uskutečňuje ekonomickou činnost v rámci společnosti, vztahují ustanovení § 27 a násl. zákona o DPH. Při rušení registrace postupuje každý společník jako každý jiný plátce. Společníci společností, kteří do 30. 6. 2017 postupovali podle původní právní úpravy, mohou podle přechodných ustanovení novely (bod 2) využít přechodné období a postupovat při uplatňování DPH podle této původní právní úpravy, nejdéle však do 31. 12. 2018.

3. Místo plnění
Do ustanovení § 10 zákona o DPH, které upravuje stanovení místa plnění při poskytnutí služby vztahující se k nemovité věci, se doplňuje vymezení pojmu „služby vztahující se k nemovité věci“. Stanovuje se základní zásada, že takovouto službou je pouze služba, která má dostatečně přímou souvislost s danou nemovitou věcí. Tato zásada vyplývá z přímo použitelného prováděcího nařízení Rady (EU) s účinností od 1. ledna 2017. Do ustanovení § 11 odst. 2 zákona o DPH se zakotvuje z důvodu právní jistoty zásada vyplývající z judikatury Soudního dvora EU, podle které plátce za daných okolností nemá nárok na odpočet daně na vstupu uplatněné z titulu pořízení zboží v tuzemsku. Jedná se o situaci, kdy tuzemský plátce pořizuje zboží z jiného členského státu s tím, že zboží není přepraveno do státu, který vydal DIČ, pod nímž plátce zboží pořizuje, ale je přepraveno do členského státu odlišného.

4. Vznik povinnosti přiznat daň (§ 20a)
Dochází ke zpřesnění pravidla pro stanovení vzniku povinnosti přiznat daň při přijetí úplaty před uskutečněním zdanitelného plnění. Povinnost přiznat daň z přijaté částky ke dni přijetí úplaty vzniká pouze v případě, je-li zdanitelné plnění ke dni přijetí úplaty známo dostatečně určitě.

5. Uskutečnění zdanitelného plnění (§ 21)
Při dodání zboží se zdanitelné plnění podle obecného pravidla považuje za uskutečněné dnem, ke kterému dochází k převodu práva nakládat se zbožím jako vlastník, popř. v okamžicích vymezených v § 21 odst. 1 písm. b) a c) zákona o DPH. Den převzetí zboží již není určující. Při poskytnutí služby se zdanitelné plnění považuje podle obecného pravidla za uskutečněné dnem jejího poskytnutí nebo dnem vystavení daňového dokladu, s výjimkou splátkového nebo platebního kalendáře nebo dokladu na přijatou úplatu, a to tím dnem, který nastane dříve. V zákoně o DPH již není uvedena vazba na den uvedený ve smlouvě, ke kterému dochází k pozbytí nehmotné věci nebo přenechání zboží k užití jinému. Dochází ke zrušení definice opakovaného plnění. V případě dodání zboží či poskytnutí služby, které probíhá po dobu delší než 12 měsíců, se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné nejpozději posledním dnem každého kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém bylo poskytování tohoto plnění započato.

6. Oprava základu daně (§ 42)
Pokud při pořizování zboží formou finančního leasingu dojde při převodu vlastnického práva ke zboží na uživatele ke změně výše úplaty, popř. pokud k převodu vlastnického práva ke zboží na uživatele z jakéhokoliv důvodu nedojde, je umožněno provedení opravy základu daně a výše daně. Oprava základu daně a výše daně se provede ve lhůtě 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém došlo k převodu vlastnického práva, popř. ve kterém nastala skutečnost, na jejímž základě nedošlo k převedení vlastnického práva na uživatele.

7. Plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně (§ 51, § 57)
Povinnost přiznat plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně vzniká ke dni jeho uskutečnění. Pokud je před uskutečněním tohoto plnění přijata úplata, vzniká povinnost přiznat plnění z přijaté částky ke dni přijetí úplaty pouze v případě, je-li toto plnění ke dni přijetí úplaty známo dostatečně určitě (viz § 20a). Od daně bez nároku na odpočet daně je osvobozeno poskytování služby péče o dítě v dětské skupině nebo poskytování péče o děti do 4 let v denním režimu, pokud jsou tyto služby poskytovány státem, krajem, obcí, organizační složkou státu, kraje nebo obce, dobrovolným svazkem obcí, hlavním městem Prahou nebo jeho městskou částí, příspěvkovou organizací, nebo nestátní neziskovou organizací pro děti a mládež.

8. Vyrovnání a úprava odpočtu daně (§ 77, § 78e)
Vyrovnání nebo úpravu původně uplatněného odpočtu daně je plátce povinen provést při nedoložených případech zničení, ztráty či odcizení obchodního majetku.

9. Vracení daně osobám se zdravotním postižením (§ 85)
Osoba se zdravotním postižením, které byla na základě žádosti vrácena daň zaplacená u motorového vozidla, je povinna tuto daň zcela nebo v poměrné výši vrátit na účet příslušného správce daně v případě, že vlastnické právo k motorovému vozidlu převede, popř. motorové vozidlo pronajme, a to ve lhůtě 5 let od vrácení daně. Povinnost vrátit daň v poměrné výši vztahuje nejen na osoby, které podaly žádost o vrácení daně po účinnosti novely zákona, ale i na osoby, kterým byla daň na základě žádosti vrácena před účinností novely a po účinnosti novely ještě neuběhla pětiletá lhůta a osoba se zdravotním postižením vlastnické právo k motorovému vozidlu převede, popř. motorové vozidlo pronajme po účinnosti novely zákona.

10. Režim přenesení daňové povinnosti (§ 92b až § 92ea)
  • Zavádí se režim přenesení daňové povinnosti:
  • při poskytnutí zprostředkovatelské služby, která spočívá v obstarání dodání investičního zlata
  • při dodání nemovité věci prodávané dlužníkem z rozhodnutí soudu v řízení o nuceném prodeji plátci
  • při poskytnutí pracovníků pro stavební nebo montážní práce plátci
  • při dodání zboží poskytovaného jako záruka při realizaci této záruky
  • při dodání zboží po postoupení výhrady vlastnictví nabyvateli a výkonu tohoto práva nabyvatelem

11. Skupina, skupinová registrace (§ 5c, § 95a)
Za práva a povinnosti skupiny vyplývající z daňových zákonů odpovídají společně a nerozdílně členové skupiny, a to jak za doby existence skupiny, tak po jejím zrušení či po zániku jejich členství ve skupině. Toto platí jak pro hmotněprávní povinnosti, tak i pro povinnosti procesní povahy, v rovině nalézací i v rovině platební či vymáhací.
Osoba, na kterou při přeměně člena skupiny (rozdělením, které má formu odštěpení), který při přeměně nezaniká, přechází nebo je převáděno jeho jmění, a která je v okamžiku přeměny nově vzniklou osobou, se stává členem skupiny.

12. Podávání daňového přiznání v insolvenci (§ 99b, § 101b)
V případě rozhodnutí o úpadku plátce nedochází ke vzniku samostatných zdaňovacích období, ale stávající zdaňovací období skončí posledním dnem kalendářního měsíce, ve kterém nastala účinnost rozhodnutí o úpadku. K období před účinností rozhodnutí o úpadku se váže povinnost podání daňového přiznání do 30 dnů od tohoto dne (§ 244 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů). Daňové přiznání za zbývající část zdaňovacího období se podává v obecné lhůtě 25 dnů po skončení zdaňovacího období nebo ve lhůtě 30 dnů ode dne účinnost rozhodnutí o úpadku, pokud by tato lhůta uplynula později.

13. Nespolehlivý plátce, nespolehlivá osoba (§ 106a, § 106aa)
K institutu nespolehlivého plátce se zavádí nový institut nespolehlivé osoby. Nespolehlivou osobou se stane osoba, která není plátcem a která závažným způsobem poruší své povinnosti vztahující se ke správě daně. Stane-li se nespolehlivá osoba plátcem, stává se současně nespolehlivým plátcem. Stane-li se nespolehlivá osoba nebo nespolehlivý plátce členem skupiny, stává se současně tato skupina nespolehlivým plátcem. Dojde-li ke zrušení registrace nespolehlivého plátce, který je skupinou, stávají se členové této skupiny nespolehlivými plátci dnem nastávajícím po dni, kdy tato skupina přestala být plátcem.

14. Ručení příjemce zdanitelného plnění (§ 109)
Příjemce zdanitelného plnění ručí za daň nezaplacenou jeho poskytovatelem v případě, kdy úplata za plnění je poskytnuta (i částečně) virtuální měnou.

15. Kontrolní hlášení a daňové přiznání
V souvislosti s novelou zákona o DPH vydává Generální finanční ředitelství zároveň i aktualizované pokyny k vyplnění kontrolního hlášení DPH, aktualizovaný formulář „Přiznání k dani z přidané hodnoty“ a s tím související „Pokyny k vyplnění přiznání k dani z přidané hodnoty“.

Informace k novele zákona o správních poplatcích s účinností od 1. 7. 2017

1. Vybírání správního poplatku v případě žádosti o změnu rozhodnutí o povolení posečkání
Dílčí úprava spočívá v tom, že správní poplatek se nově bude vybírat nejenom s podáním první žádosti o povolení posečkání, ale i v případě žádosti daňového subjektu o změnu rozhodnutí o povolení posečkání, protože v obou případech musí správce daně při rozhodování o žádosti posuzovat důvody uvedené v žádosti (možnost této změny je současně zaváděna i v daňovém řádu).

Téma: Daně, Zdroj: Finanční správa ČR
19.06.2017 (autor Redakce)



Anketa

Nakupujete v bazaru?

ano  11
ne  22
občas  9

Hlasovalo 42 návštěvníků.


www.statnisprava.cz
© Copyright 2000 - 2017, všechna práva vyhrazena - European Business Enterprise, a.s., Masarykovo nám. 14, Říčany
Firma je zapsána v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 8892, IČ 25130382, DIČ CZ25130382
E-mail: info@ebe.cz