Nespotřebované výdaje stále rostou - letos přesáhly 150 miliard korun

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil, jak se na pěti vybraných ministerstvech v letech 2014 a 2015 počítaly a evidovaly nároky z nespotřebovaných výdajů a jak s nimi ministerstva pracovala. Nároky z nespotřebovaných výdajů vznikají, když organizační složky státu nevyčerpají svůj rozpočet na daný rok a hypotetickou úsporu evidují právě jako nárok z nespotřebovaných výdajů. Tyto nároky nejsou finančně kryty, a pokud je chce daná organizační složka státu (OSS) uplatnit, musí na ně Ministerstvo financí (MF) zajistit prostředky. Od roku 2008, kdy tento institut vznikl, rostly a na začátku roku 2016 přesáhly hodnotu 150 miliard korun. Kontroloři se proto zaměřili i na důvody, proč nároky z nespotřebovaných výdajů vznikaly.

Hlavní problém spojený s kumulací nároků z nespotřebovaných výdajů NKÚ spatřuje v riziku růstu státního dluhu a problémů spojených s likviditou státní pokladny. Ministerstvo financí při sestavování státního rozpočtu na další rok neví, jaký podíl nároků z nespotřebovaných výdajů organizační složky státu nakonec uplatní. Závazné právní předpisy totiž jasně nestanoví, jak má daná organizační složka státu nároky z nespotřebovaných výdajů zapojit do svého rozpočtu. Organizační složky státu mohou o tyto nároky překročit svůj rozpočet a použít je podle svých potřeb bez souhlasu vlády, Poslanecké sněmovny nebo Ministerstva financí. V momentě, kdy se OSS rozhodne použít nároky z nespotřebovaných výdajů, může dojít ke zvýšení státního dluhu, protože tyto nároky jsou jenom evidovány, ale nejsou tedy finančně kryty. Pro jejich krytí by pak Ministerstvo financí muselo například vydat státní dluhopisy. Podle NKÚ by MF jako garant státního rozpočtu mělo vydat jasné předpisy, které by vynutily, aby organizační složky státu vyčerpaly nejdříve vlastní zdroje a rezervy, než uplatní nároky z nespotřebovaných výdajů nad rámec svého rozpočtu na daný rok.

Většina nároků z nespotřebovaných výdajů vzniká z důvodu nesplnění úkolů z daného roku. Ministerstva převedla jejich plnění do dalšího období a o jejich hodnotu se zvýšily nároky z nespotřebovaných výdajů. Vyčíslit, které nespotřebované prostředky pramenily z převedených úkolů a které z úspor, přitom dokázala jen dvě z pěti kontrolovaných ministerstev, a to Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo zdravotnictví.

Podle kontrolorů přistupovala ministerstva k využití nároků z nespotřebovaných výdajů v kontrolovaném období různě. Například Ministerstvo zdravotnictví je sice zapojovalo už na začátku rozpočtového období, ale na jeho konci z nich vyčerpalo jen zanedbatelnou část a zbytek si opět převedlo do dalšího roku. Docházelo tak k jejich postupné kumulaci a navíc ministerstvo požadovalo ještě nad jejich rámec další prostředky ze státního rozpočtu. Ministerstvo financí čerpalo přednostně nároky z nespotřebovaných výdajů a ostatní kontrolovaná ministerstva zapojovala tyto nároky průběžně podle svých aktuálních potřeb.

Odbor komunikace
Nejvyšší kontrolní úřad

Související dokumenty

• Kontrolní závěr z kontrolní akce NKÚ č. 16/09 (docx, 111 kB)
• Kontrolní závěr z kontrolní akce NKÚ č. 16/09 (pdf, 599 kB)