V rámci čtvrtletní zprávy o činnosti informovala veřejná ochránkyně práv Poslaneckou sněmovnu o riziku, kdy trestaná osoba může obdržet čistý výpis z rejstříku trestů. Upozornila v této souvislosti poslance, že Ministerstvo spravedlnosti dosud odmítá přijmout opatření, která by toto riziko eliminovala.
Na základě poznatků z médií a z podání zaměstnanců institucí, které jsou kontaktními místy veřejné správy, zahájil bývalý ombudsman Pavel Varvařovský v roce 2012 šetření z vlastní iniciativy ve věci ověřování údaje o rodném příjmení na žádosti o výpis z rejstříku trestů, tj. ověření identity osoby pro lustraci.
Na základě novely zákona o občanských průkazech se od 1. ledna 2012 nezapisuje do občanského průkazu rodné příjmení. Pracovníci kontaktních míst veřejné správy proto u žádostí o výpis z Rejstříku trestů požadovali po lidech s novými občanskými průkazy, aby rodné příjmení doložili rodným listem nebo výpisem z informačního systému evidence obyvatel. Zatěžování žadatelů bylo v průběhu roku 2013 odstraněno tak, že pracovník kontaktního místa veřejné správy se souhlasem žadatele ověří údaj o jeho rodném příjmení v informačním systému evidence obyvatel.
Šetření převzal zástupce ochránkyně, který zjistil, že právní řád před 1. lednem 2014 vůbec nedefinoval, co je rodné příjmení. Zatímco trestněprávní praxe chápala rodné příjmení vždy jako příjmení v době narození, tj. jako neměnnou konstantu, podle Ministerstva vnitra je rodným příjmením to, které je uvedeno na rodném listu. Problém nastane, pokud si někdo nechá změnit příjmení. Je mu vystaven i nový rodný list, který tedy neprokazuje údaj o příjmení, které měl dotyčný v době narození. Znamená to tedy, že pracovníci kontaktních míst veřejné správy nemohli a ani nyní nemohou správnost údaje o rodném příjmení v žádosti o výpis z Rejstříku trestů spolehlivě ověřit (ani z rodných listů ani z občanských průkazů, vydaných před 1. lednem 2012).
Ředitel Rejstříku trestů ve svém vyjádření uvedl, že při lustraci v informačním systému Rejstříku trestů je v dané situaci považuje za vhodné kombinovat údaj o rodném příjmení a rodném čísle. Tuto kombinaci považoval za optimální i s ohledem na dříve prokázané duplicity rodných čísel. Přesto upozornil, že nalezení jiné konstanty, která by při lustraci nahradila „rodné příjmení“, je zvláště naléhavé v případě osob, které rodné číslo přiděleno nemají (cizinci u nás odsouzení).
V roce 2014 ředitel Rejstříku trestů informoval o možnosti upravit lustrační algoritmy tak, aby Rejstřík trestů mohl údaj o rodném příjmení ověřit s údaji o všech příjmeních, které lze z informačních systémů k určité osobě zjistit. Možnost vydání čistého výpisu z rejstříku trestů osobě, která by měla záznam o odsouzení, je sice podle něj hypotetická, ale vyloučit ji nelze.
Ředitel Rejstříku trestů i zástupce ochránkyně považovali za potřebné řešit tuto problematiku v součinnosti s Ministerstvem spravedlnosti a opakovaně se na něj obraceli. Zástupce ochránkyně navrhoval, aby bylo na konkrétním příkladu osoby, která byla odsouzena a ve správním řízení jí byla následně povolena změna příjmení, prověřeno, zda užívané aplikace informačního systému evidence obyvatel obsahují i údaj o příjmení v době narození. V návaznosti na výsledky tohoto testu by pak byla upravena Instrukce Ministerstva spravedlnosti, kterou se vydává vnitřní a kancelářský řád pro okresní, krajské a vrchní soudy, pokud jde o uvádění rodného příjmení v trestních listech fyzických osob.
Protože se zástupce ochránkyně ani na opakované výzvy nedočkal reakce, rozhodla se veřejná ochránkyně práv vyrozumět ministra spravedlnosti a současně informovat o podstatě problému i ministra vnitra.
Ministr spravedlnosti vyjádřil názor, že vyhledání odsouzené osoby, která si změnila příjmení, a následné testování správnosti údajů by patrně nebylo v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů. To však nevyvrací přesvědčení ochránkyně, že ministerstvo je podle § 13 zákona o ochraně osobních údajů povinno přijmout taková opatření, aby vydávané výpisy z Rejstříku trestů byly pravdivé, přičemž účinným opatřením může být i testování správnosti údajů na příkladu konkrétní osoby.
Ministr spravedlnosti odmítl i doporučení upravit Instrukci Ministerstva spravedlnosti, kterou se vydává vnitřní a kancelářský řád pro okresní, krajské a vrchní soudy. U českých státních občanů považuje za hlavní kontrolní údaj rodné číslo, kterým je zabezpečeno, že nedojde k záměně osob se změněným příjmením.
Ani v tomto bodě nepokládá ochránkyně odpověď ministra spravedlnosti za uspokojivou. Rodné číslo není neměnnou konstantou a v zákonem stanovených případech je lze změnit (pokud bylo totožné rodné číslo vydáno více osobám, pokud bylo vydáno chybné číslo, při osvojení nebo při změně pohlaví). Odpověď ministra spravedlnosti rovněž postrádá ujištění, že úprava lustračních algoritmů v informačním systému Rejstříku trestů umožňuje kombinovat identifikační údaje o lustrované osobě a ověřit je s tzv. historickými údaji v agendových informačních systémech, z nichž je Rejstřík trestů oprávněn získávat údaje.
Protože se ve věci nepodařilo dosáhnout přijetí dostatečných opatření k nápravě ani poté, kdy ochránkyně vyrozuměla ministra spravedlnosti, rozhodla se informovat Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky.