Úvodní stránka

Komentář ČSÚ: Oslabená koruna už importu deflace nezabránila

 

Hráz, kterou postavila uměle oslabená koruna od předloňského listopadu importované deflaci, dostala loni v prosinci trhlinu – ceny dovozu i vývozu poprvé po zhruba roce meziročně klesly. Silný efekt vyprchal. Je to jen statistickou základnou, když v předloňském prosinci byl růst cen v zahraničním obchodě ČR velmi vysoký? V čem se liší nynější situace proti podmínkám, za nichž ČNB v listopadu 2013 prudce srazila korunu? Znamená to snad, že nynější změnou utrpí konkurenceschopnost českých exportérů?

Rozeberme nejdřív odpověď na poslední otázku: firmy exportující z České republiky se v posledních dvanácti měsících mohly těšit z tržeb a dodatečných zisků, které jim umožnila uměle oslabená koruna. Ta je však i navzdory nynějšímu meziročnímu poklesu vývozních cen slabá stále – a vlivem nedávných pohybů na devizových trzích dokonce ještě slabší než před rokem, kdy pozitivní efekt intervence začínal. Proto by nynější meziroční snížení cen nemělo exportérům významně ubližovat. Stržili sice v prosinci samotným vlivem cen méně než před rokem s tehdejšími extrémními cenovými nárůsty díky oslabené koruně, ale konkurenceschopní by měli zůstat stále. Navíc ceny klesly jen asi polovině prosincového exportu z ČR.

Vývozci aut, hutní produkce i některých „malých“ odvětví meziročně nezlevňovali

Ceny, za které exportující firmy v posledním měsíci loňského roku vyvážely své zboží, byly nižší než před rokem o 1,1 % a nebýt kurzového vlivu, prodávali vývozci cenově méně výhodně o 1,7 %. Nezlevňovali pouze exportéři aut a někteří producenti z „malých“ odvětví, jako je např. dřevařství, kožedělný průmysl, dále pak výrobci textilií s vyšší přidanou hodnotou, oděvů anebo papírenství, jak plyne z dat o vysokých růstech tržeb z jejich exportu. Ceny pomáhaly i exportérům hutních výrobků anebo sklářům.

V úhrnu ale rostly vývozní ceny v prosinci meziročně jen u necelé poloviny exportu z ČR. A hlavně u strojů, jedné z největších obchodovaných komodit české ekonomiky, zaznamenali jejich exportéři „cenové ztráty“ – jestliže auta se prodávala do zahraničí o 2 % dráž než v prosinci 2013 a vylepšovala tak vykázaný cenový pokles za export z ČR celkem 0,2 procentními body, pak samotný prodej strojů naopak tento cenový pokles prohluboval (-0,5 pb.).

Pozitivní poměr cen dovozu a vývozu u aut, ne však u strojů

Prostřednictvím silné pozice strojů a dopravních prostředků v zahraničním obchodě ČR je ovlivněn samozřejmě i vzájemný celkový poměr tempa cen dovozů a tempa cen vývozů, který je významný: může působit příznivě či nepříznivě na nominální výsledek zahraničního obchodu – vylepšovat ho anebo zhoršovat. V prosinci došlo k tomu, že zatímco exportéři samotných strojů museli zlevňovat, cena dovážených strojů naopak meziročně vzrostla, takže poměr byl nevýhodný. Neplatilo to však pro obchod s auty, kde při růstu cen jejich vývozu naopak dovozní ceny klesaly. Praktikovat politiku vyšších cen aut zřejmě umožňuje exportérům značná zahraniční poptávka – jestliže loni poprvé po pěti letech stouply meziročně v EU 28 počty registrovaných nových vozů, je z toho možné usuzovat na „obměnu“ vozů zejména v německých domácnostech. Ty si je pořizovaly v krizovém roce 2009 s hojným využíváním tzv. „šrotovného“ (tj. opatření na podporu domácí poptávky se státním příspěvkem na koupi nového vozu při likvidaci starého). To českým exportérům velmi pomohlo už tenkrát.

Za importovanou deflací stojí pokles ceny ropy a plynu

Vykázané ceny dovozů poklesly v prosinci o 1,9 %. Nebýt však vlivu směnného kurzu, byl dovoz ještě levnější, a to o značných 3,6 %. Dovážené zboží však nezlevňovalo v průřezu - meziroční cenové snížení zaznamenala co do váhy jen asi třetina celkového dovozu do ČR. Přitom na meziročním poklesu cen dovozů - ve vyjádření očištěném o vliv směnného kurzu, tj. kdyby “koruna nepůsobila“, lapidárně řečeno -, se podílela z 86 % ropa a plyn (-3,1 procentními body). A v případě vykázaného cenového poklesu (-1,9 %), tj. zohledňujícího pohyb koruny u celkově dováženého zboží, působila skupina s těmito komoditami také značně k jeho prohloubení (-2,9 pb.). Vliv energií na importovanou deflaci byl tedy klíčový.

Není ale divu – loni v půlce června stála americká lehká ropa 107 dolarů za barel, koncem letošního ledna ale jen 44 dolarů za barel (dražší evropská ropa typu Brent pak 115, resp. 47 dolarů za barel). Pád její ceny byl setrvalý. U zemního plynu byla cena rozkolísanější, nicméně od půli loňského roku do minulého týdne přišla tato komodita o 45 % své hodnoty a proti nejvyšším úrovním z února loňského roku dokonce o 58 %. Import deflace do ČR přes samotné ceny energií je tedy nebývalý.

Předloni čísla silnější

Jak je vidět, kurzový vliv na ceny zahraničního obchodu ČR je nyní slabší u vývozu než u dovozu, ale zejména daleko oslabenější je jeho intenzita – vždyť v prosinci 2013 zvýšily jen samotné ceny hodnotu exportu z ČR o silných 6 % a hodnotu importu o 3,8 %. Nebýt však koruny (tj. při úplné eliminaci kurzového vlivu), byla deflace evidentní – dovážené zboží by bylo levnější o čtyři procenta a vyvážené o více než procento. Nyní jsou rozdíly v očištěném a neočištěném vyjádření cenového vývoje v zahraničním obchodě podstatně skromnější (na vývozu jen 0,6 pb., na dovozu 1,7 pb. proti 7 pb., resp. 7,8 pb. v prosinci 2013). Co vše se v české ekonomice i v zahraničí změnilo? V jakém kontextu je nynější import deflace jiný?

Situace v ekonomice je jiná než před měnovou intervencí

Především, česká ekonomika ožila (ponechme nyní stranou, jaký na tom mohla mít podíl měnová intervence). Domácí rizika spočívající v „zauzlení“ deflace s negativními dopady na situaci firem, trh práce a přes zaměstnanost také i na ochotu a schopnost domácností utrácet a investovat jsou nyní podstatně menší. Mimoto máme uvolněnější měnovou i fiskální politiku. Dovážená deflace by tak měla být co do následků méně nebezpečná.

Také ekonomická slabost eurozóny byla před rokem ještě daleko více patrná a neumožňovala tamějším firmám „natáhnout“ ceny produkovaného zboží. K tomu sice nyní při pohledu na celkový vývoj výrobních cen za evropský průmysl zatím nedochází, ale jejich celkový index je stejně jako u nás stlačován dolů cenami energií. Pro dovoz do ČR je ale důležité, že ceny zboží s vyšší přidanou hodnotou nositeli importované deflace nejsou (v prosinci šlo co do váhy dovozních skupin o zhruba 70 % importů, jejichž ceny meziročně neklesly).

Odkud a jaké budou tlaky na vývoj cen

Vyvstaly však okolnosti nové, především deflačně působící zlevňování potravin v ČR už druhý měsíc v řadě a také relativně nízký lednový meziroční růst cen za bydlení a služby s ním spojené. V prosinci poprvé byl rovněž pokles výrobních cen v průmyslu v ČR meziročně hlubší než v EU (-3,7 % proti -3,1 %), meziměsíčně v listopadu i prosinci. Evidujme však i deflaci také v té části průmyslu EU, která energetický sektor nezahrnuje (v prosinci se prohloubila meziročně i meziměsíčně). I z této strany tedy mírná deflace hrozit může, resp. její dovoz do ČR, stejně jako tomu bylo před předloňskou měnovou intervencí.

Na druhou stranu opačný vliv může mít skutečnost, že ceny ropy už možná dosáhly svého dna a již třetí týden v trendu stoupají. Pokud by tomu tak bylo i nadále, resp. pokud by se jejich pád zastavil, rostla by šance, že ani dovoz deflace do České republiky generovaný cenami energií by sílit nemusel.

Téma: Ekonomika / Finance a mzdy, Zdroj: Český statistický úřad, Ilustrační obrázek: redakce
20.02.2015 (autor Redakce)


Související
 

Situace na trhu s drahými kovy se v roce 2016 výrazně zlepšila

vydáno 15.11.2016

Markantní ústup nezákonného chování prodejců drahých kovů dokazují současná kontrolní zjištění Puncovního úřadu. Významně se snížily pokusy prodeje podvodného zboží, a to včetně zboží zdraví ohrožujícího. Rizika však v předvánočním obdobím pro spotřebitele nadále přetrvávají, zejména při nákupu u internetových...

Téma: Ekonomika / Ochrana spotřebitele

CzechTrade pomáhá českým firmám ke světovému úspěchu

vydáno 10.10.2016

Staňte se další úspěšnou společností, které agentura CzechTrade otevře svět. V loňském roce jsme pomohli zprostředkovat export za 1,2 miliardy korun.

Téma: Ekonomika / Podnikání

Minimální mzda se sjednotí a zvýší na 11 tisíc korun

vydáno 05.10.2016

Minimální měsíční mzda se se od 1. ledna 2017 zvýší ze současných 9 900 na 11 000 korun, minimální hodinová mzda pak z 58,70 korun na rovných 66 korun. Návrh ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové, který na středečním jednání schválila vláda, zároveň ruší zvláštní sazbu minimální mzdy pro zaměstnance s...

Téma: Finance a mzdy / Práce a zaměstnanost

Anketa
 

Kolik korun letos plánujete utratit za vánoční dárky?


www.statnisprava.cz
© Copyright 2000 - 2016, všechna práva vyhrazena - European Business Enterprise, a.s., Masarykovo nám. 14, Říčany
Firma je zapsána v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 8892, IČ 25130382, DIČ CZ25130382
E-mail: info@ebe.cz