Evropské dotace na úspory energie: pomalé čerpání, dlouhé schvalování projektů a cíle v nedohlednu

Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na poskytování a čerpání evropských peněz z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK), které mají pomoci dosáhnout trvalých úspor energií v průmyslovém sektoru. Kontroloři prověřili postup Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a Agentury pro podnikání a inovace při rozdělování dotací a zkontrolovali také 15 vybraných projektů v hodnotě téměř 70 milionů korun. Kontrola ukázala, že úspory energie byly ke konci roku 2017 minimální, na čemž se podepsalo i pomalé čerpání peněz, dlouhá doba schvalování žádostí o dotace a také nezájem o podporu. Nedostatky kontroloři odhalili i u příjemců dotací.

Česká republika si stanovila, že do roku 2020 uspoří 51 petajoulů energie, přičemž k dosažení tohoto cíle měly výrazně přispět i evropské dotace z OP PIK. Jen díky nim se do roku 2020 mělo původně ušetřit 20 petajoulů energie. Na konci roku 2017 ale energetické úspory nedosahovaly ani jednoho procenta z této dílčí hodnoty.

Jedním z důvodů, které se negativně podepsaly na takto nízkých energetických úsporách, bylo pomalé čerpání připravených peněz. Na úspory energie v rámci OP PIK připravila Evropská unie pro Českou republiku v programovém období 2014 až 2020 přibližně 22 miliard korun. Na konci roku 2017 byla vyčerpána pouze tři procenta z těchto peněz, tedy přibližně 600 milionů korun. Pro zrychlení čerpání peněz MPO vytvořilo v roce 2017 „Úvěrový fond EX 2017“, který mohli zájemci o peníze na energetické úspory využívat. Ani to však čerpání dotací nezrychlilo – z tohoto fondu nebyl poskytnut ani jeden úvěr.

Dalším důvodem byl i dlouhý proces schvalování žádostí o dotaci. Přestože se průměrná délka schvalování zkracuje, trvalo v roce 2017 posouzení projektové žádosti v průměru dlouhých 404 dnů.

Kontroloři se také zabývali tím, jaké náklady provázejí úspory energie. U prověřovaných projektů se ukázalo, že ušetřit jeden gigajoule energie vycházelo přibližně na 2 200 korun. Původně se přitom počítalo s tím, že uspořit toto množství energie by mělo být možné za 1 000 korun.

U příjemců kontroloři odhalili například nedostatky spojené s výběrovými řízeními, část z nich si také nechala proplatit i nezpůsobilé výdaje. Některým z těchto nedostatků by bylo možné předejít, pokud by byl kontrolní systém MPO účinnější.

Kontrolní závěr z kontrolní akce NKÚ č. 17/23