K 31. 8. 2019 evidoval Úřad práce ČR celkem 204 789 uchazečů o zaměstnání. To je o 331 méně než v červenci a o 25 710 osob méně než před rokem. Zároveň jde o nejnižší srpnovou hodnotu od roku 1996, kdy bylo bez práce 162 970 lidí. Z celkového počtu nezaměstnaných bylo v uplynulém měsíci 186 327 dosažitelných uchazečů. Podíl nezaměstnaných osob stagnoval na 2,7 % (červenec 2019 – 2,7 %, srpen 2018 – 3,1 %). Zaměstnavatelé nabízeli v srpnu prostřednictvím ÚP ČR 350 564 volných pracovních míst, z toho 13 691 v rámci dohod mimo pracovní poměr, tj. na DPP nebo DPČ. Celkem 89 216 volných míst bylo tzv. „bez příznaku“ pro cizince. U dalších 261 348 pozic, tedy bezmála 75 %, pak zaměstnavatelé uvedli, že by na ně chtěli přijmout i pracovníky ze zahraničí. V mezinárodním srovnání měla ČR podle posledních dostupných dat EUROSTATU (za červenec 2019) nejnižší míru nezaměstnanosti v celé EU. Aktuální výsledky zveřejnil Úřad práce ČR.
Podíl nezaměstnaných osob v ČR k 31. 8. 2019 2,7 %
Počet uchazečů o zaměstnání 204 789
Počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání 186 327
Míra nezam. podle EUROSTAT (červenec 2019) 2,1 %
Počet volných pracovních míst (VPM) 350 564
Počet VPM „bez příznaku“ pro cizince 89 216
Počet VPM vhodných pro cizince 261 348
Vývoj na pracovním trhu aktuálně odpovídá jak dlouhodobé situaci, tak ročnímu období. Trh práce nadále ovlivňuje dobrá kondice české ekonomiky a sezónní práce, které jsou stále v plném proudu. Zejména ve stavebnictví, lesnictví, zemědělství, rostlinné výrobě, cestovním ruchu a gastronomii. Pozitivně se podepisuje též efektivní státní podpora v podobě nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti (APZ).
„Navzdory snížené aktivitě na trhu práce během prázdnin zůstal podíl nezaměstnaných osob na stejné hodnotě jako v červenci. Nadále rostl počet volných pracovních míst a počet evidovaných uchazečů o zaměstnání poklesl. K dalšímu oživení pracovního trhu by mělo dojít v září. Nezaměstnanost by tak mohla stagnovat, případně se mírně snížit,“ shrnuje generální ředitelka ÚP ČR Kateřina Sadílková.
Nejnižší nezaměstnanost vykázaly ke konci předchozího měsíce okresy Praha – východ a Jindřichův Hradec (oba 1,2 %), Rychnov nad Kněžnou (1,3 %), Pelhřimov (1,5 %), Prachatice, Písek, Praha - západ, Plzeň - jih, Benešov a Cheb (shodně 1,6 %). Podíl nezaměstnaných osob stejný nebo vyšší než republikový průměr hlásí 27 regionů. Nejvyšší byl v okresech Karviná (6,6 %), Ostrava - město (5,1 %), Chomutov (4,9 %), Most (4,8 %), Bruntál (4,7 %), Louny (4,3 %), Ústí nad Labem (4,2 %), Hodonín a Znojmo (oba 4,1 %). Podíl nezaměstnaných žen zůstal na 3,1 % a mužů na 2,4 %.
Meziměsíční nárůst nezaměstnanosti zaznamenalo v srpnu 46 okresů. Největší Plzeň - město (o 4,8 %), Havlíčkův Brod (o 4,4 %), Strakonice a Jindřichův Hradec (shodně o 4,3 %), Ústí nad Orlicí (o 4,1 %), Uherské Hradiště (o 3,8 %) a Domažlice (o 3,4 %). Naopak nezaměstnanost klesla ve 31 regionu. Nejvíce v okrese Ústí nad Labem (o 7,7 %), Karlovy Vary (o 6,6 %), Sokolov (o 5 %), Teplice (o 3 %), Litoměřice (o 2,7 %) a Most (o 2,6 %).
Mezi skupiny uchazečů o zaměstnání, které přicházely v průběhu srpna do evidence ÚP ČR v hojnějším počtu, patřili absolventi. Hlavní vlnu ale úřad očekává, jako každý rok, v září. Ke konci předchozího měsíce bylo bez práce celkem 8 385 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých - meziměsíčně o 524 více, meziročně pak o 1 284 osob méně. Na celkové nezaměstnanosti se podíleli 4,1 % (červenec 2019 – 3,8 %, srpen 2018 – 4,2 %). K 31. 8. 2019 bylo bez práce 5 944 bývalých studentů, tj. o 818 více než v předchozím měsíci (červenec 2019 – 5 126, srpen 2018 – 7 023, srpen 2017 – 9 006). Zaměstnavatelé jim nabízeli prostřednictvím ÚP ČR celkem 75 598 volných pracovních míst. Nejčastěji se jednalo o pozice pro montážní dělníky, kováře, nástrojáře, obsluhu pojízdných zařízení a strojů ve výrobě či stacionárních strojů, pomocníky ve výrobě, řemeslníky či pracovníky v informačních službách.
„Počet absolventů v evidenci Úřadu práce ČR klesá celkově. Řada mladých lidí se navíc snaží hledat si práci už v době, kdy ještě mají status studenta. Také zaměstnavatelé mají zájem o uchazeče, kteří mohou do firem vnést inovativní myšlení, nové prvky a nadšení, což se velmi dobře osvědčuje v praxi, zejména v rámci smíšených týmů. Firmy jsou ochotny přijímat absolventy na téměř všechny pozice. Za pozitivní označují fakt, že si je mohou samy vychovat,“ vysvětluje Kateřina Sadílková.
Pokud jde o zaměstnance ze školství, v srpnu jejich počet klesl. Nově se jich přihlásilo 1 096 (červenec 2019 – 1 721, srpen 2018 – 1 007), naopak do zaměstnání jich nastoupilo 1 664. Celkem jich úřad evidoval 3 707 (červenec 2019 – 4 200, srpen 2018 – 4 084), z toho nejvíce bylo učitelů v oblasti předškolní výchovy (701), učitelů středních škol (kromě odborných předmětů), konzervatoří a 2. stupňů ZŠ (656) a lektorů a učitelů jazyků (587). Zaměstnavatelé nabízeli celkem 2 825 volných pracovních míst v tomto oboru (červenec 2019 – 3 090, srpen 2018 – 2 680). Školy měly zájem hlavně o učitele jazyků (495 míst), učitele na středních školách, konzervatořích a 2. stupních ZŠ (464 míst) a učitele 1. stupně ZŠ (421 míst).
V uplynulém měsíci evidoval ÚP ČR celkem 350 564 volných pracovních míst, což je o 4 001 více než v červenci a o 37 340 více než před rokem. Nejvíce volných pozic chtějí obsadit zaměstnavatelé v Praze (74 706), ve Středočeském (58 425), v Plzeňském (38 427), Jihomoravském (27 627) a Pardubickém (26 776) kraji. Z celkového počtu volných pracovních míst nabízeli zaměstnavatelé 6 682 pozic na dohodu o provedení práce a 7 009 míst na dohodu o pracovní činnosti. Na jedno volné pracovní místo připadá v průměru 0,6 uchazeče. Z toho nejvíce v okresech Karviná (5,5), Sokolov (2,7), Ústí nad Labem (2,3), Jeseník (2,2), Znojmo a Hodonín (shodně 2,1), Bruntál a Most (shodně 2). Z celkového počtu nahlášených volných míst jich bylo 13 160 vhodných pro osoby se zdravotním postižením (OZP).
Zaměstnavatelé měli v srpnu největší zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, montážní dělníky, pomocníky ve výrobě, uklízeče a pomocníky v hotelích a dalších objektech, řidiče nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel, obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, svářeče, řezače plamenem, páječe nebo kuchaře. Firmám dlouhodobě chybí kvalifikovaní řemeslníci, ale také odborníci v informačních technologiích. Tradičně velká poptávka je po technických profesích napříč všemi obory. V některých regionech a odvětvích je nedostatek nabídky pracovní síly už také z řad uchazečů o zaměstnání. Pro Úřad práce ČR je současný vývoj impulsem pro zavedení nových přístupů k podpoře zaměstnatelnosti různých cílových skupin. Zároveň se ještě více zaměřuje na a zefektivnění své činnosti tak, aby zrcadlila požadavky zaměstnavatelů.
„Klademe důraz na přímý kontakt se zaměstnavateli, monitorujeme jejich potřeby v terénu. Naši specialisté jsou s nimi v maximálně možné míře v osobním a pravidelném kontaktu. Zároveň se ale snažíme touto činností zaměstnavatele zbytečně nezatěžovat a vycházíme jim vstříc s termíny a délkou návštěv. Veškeré tyto a další činnosti probíhají v rámci klíčové aktivity ÚP ČR, kterou je monitoring trhu práce,“ vyzdvihuje Kateřina Sadílková.
Zástupci Úřadu práce ČR informují zaměstnavatele o aktuální nabídce služeb a naopak získávají informace o stavu a očekáváném vývoji zaměstnanosti v regionech, tedy o plánovaném přijímání či propouštění zaměstnanců. Hlavním plusem monitorovací činnosti je, že se veškeré informace dostanou přímo na stůl jednotlivým zaměstnavatelům a nemusí se o nich dovídat zprostředkovaně. Za zmínku stojí také pořádání výběrových řízení či předvýběry vhodných uchazečů o zaměstnání, které ÚP ČR zajišťuje pro zaměstnavatele na základě jejich konkrétních požadavků. Osvědčují se např. i exkurze zprostředkovatelů ÚP ČR ve firmách či setkávání v rámci regionálních partnerství a osobní návštěvy starostů měst a obcí. V této souvislosti je ale třeba poukázat na fakt, že uchazeči o zaměstnání z evidence Úřadu práce ČR nejsou jediným zdrojem pracovní síly na trhu práce. Zaměstnavatelé mají možnost přijmout na volnou pozici také pracovníky z volného trhu práce nebo třeba ze zahraničí.
„O tom, kterého zaměstnavatele si zaměstnanec nakonec zvolí, rozhoduje řada aspektů - výše mzdy, benefity, dobře nastavená firemní kultura zaměstnavatele nebo třeba jeho ochota slevit z původních požadavků. Na druhou stranu je třeba říci, že řada zaměstnavatelů už flexibilně zareagovala na nedostatek pracovních sil a přikročila k úpravě svých požadavků tak, aby odpovídaly současnému trhu práce,“ sděluje generální ředitelka ÚP ČR.
Tak například v současně době už tak striktně nevyžadují úplnou profesní způsobilost, dosaženou úroveň vzdělání, získání konkrétní kvalifikace a praxi v oboru nabízeného pracovního místa. Důležitý je pro ně především zájem nových zaměstnanců o danou pozici, ochota učit se novým věcem, spolehlivost, flexibilita a chuť pracovat. Zaměstnavatelé si je sami zaškolují a "pracují" s nimi mnohem intenzívněji.
V uplynulém měsíci zaznamenal Úřad práce ČR jak celkový nárůst volných pracovních míst, tak i vyšší poptávku zaměstnavatelů po sezónních pracovnících na krátkodobé pracovní poměry. Celkem evidoval ke konci srpna 34 848 těchto pozic. Firmy na ně hledají například montážní dělníky výrobků a zařízení, pomocníky v oblasti těžby a stavebnictví, ve výrobě, dále uklízeče, pomocné pracovníky v dopravě a skladování nebo obsluhu pojízdných zařízení a stacionárních strojů. Řada zaměstnavatelů ale hledá dočasné zaměstnance převážně pomocí internetové inzerce nebo vlastních zaměstnanců. Stejně tak zájemci hledají dočasné zaměstnání spíše přes pracovní portály. Z toho důvodu se objevují tyto nabídky v databázi ÚP ČR v menší míře.
Během srpna se na ÚP ČR nově přihlásilo 34 105 lidí. Ve srovnání s předchozím měsícem byl jejich počet nižší o 8 378 osob, meziročně pak o 1 560 uchazečů. Z evidence naopak odešlo 34 436 uchazečů o zaměstnání (ukončená evidence, vyřazení uchazeči o zaměstnání). To je o 1 350 více než v červenci a o 2 295 méně než rok předtím. Novou práci získalo 20 019 lidí. Celkem 7 201 klientů ÚP ČR z evidence vyřadil, protože při zprostředkování zaměstnání nespolupracovali.
V evidenci byli nejčastěji klienti s nízkou kvalifikací, se základním, nedokončeným a středním odborným vzděláním, s výučním listem či středním vzděláním s maturitou. Průměrný věk nezaměstnaných činil v srpnu 43 roku. Mezi evidovanými bylo 73 502 lidí nad 50 let a na celkové nezaměstnanosti se podíleli 35,9 %. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání bylo těch, kteří jsou bez práce déle než 12 měsíců, 23,1 % - celkem 47 245. Průměrná délka nezaměstnanosti činila 523 dny.
V uplynulém měsíci bylo bez práce 113 858 žen (55,6 % z celkového počtu nezaměstnaných) a 34 179 OZP (16,7 % z celkového počtu nezaměstnaných).
Všem skupinám ohroženým dlouhodobou nezaměstnaností věnuje Úřad práce ČR zvýšenou péči. Ke konci srpna podpořil prostřednictvím příspěvků v rámci aktivní politiky zaměstnanosti celkem 13 029 uchazečů a zájemců o zaměstnání. APZ přispívá k zaměstnávání uchazečů prakticky ve všech odvětvích. Zaměstnanost významně podporují také projekty spolufinancované z národních a evropských peněz.
„Fakt, že meziročně klesá podíl dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů, potvrzuje, že Úřad práce ČR v praxi využívá nástroje aktivní politiky zaměstnanosti efektivně. Podporuje jejich účinné zacílení a standartní individuální přístup zejména ke klientům, kteří nejčastěji čelí překážkám na trhu práce kvůli různým handicapům. Jedná se např. o lidi nad 50 let, klienty v exekuci, s nízkým stupněm vzděláním, pečující o dítě se zdravotním postižením nebo třeba uchazeče, kteří kvůli dlouhodobé nezaměstnanosti ztratili pracovní návyky a potřebnou motivaci opustit životní cestu, kdy spoléhají na příjmy z dávkového systému. Výstupy všech aktivit Úřad práce ČR pravidelně sleduje a vyhodnocuje,“ uvádí generální ředitelka ÚP ČR.
Prioritou Úřadu práce ČR je především kvalitní zprostředkovatelská práce, úzká spolupráce se zaměstnavateli a realizace efektivní APZ, kde jde zejména o rekvalifikace, veřejně prospěšné práce (VPP) a společensky účelná pracovní místa (SÚPM). V případě uplatnění uchazečů o zaměstnání na VPP není důležitá kvalifikace. Zároveň ale umožňují dlouhodobě nezaměstnaným, aby si oživili nebo získali pracovní návyky a po jejich skončení snáze našli stálou práci. Pokud jde o SÚPM, ta nabízejí klientům možnost získání zaměstnání i ve specializovaných oborech.
Veřejně prospěšné práce jsou tradiční vlajkovou lodí APZ. Ke konci srpna na nich pracovalo celkem 7 731 lidí. VPP jsou určeny pro dočasné pracovní uplatnění uchazečů o zaměstnání, kterým úřad věnuje při zprostředkování zaměstnání zvýšenou pozornost. Jedná se o pozice v oblasti méně kvalifikovaných a pomocných prací. ÚP ČR tato místa vytváří ze zákona jako krátkodobé pracovní příležitosti.
„Úřad práce ČR má k dispozici ještě stále dostatek prostředků na VPP. V případě zájmu se tedy zejména starostové mohou bezodkladně obracet na příslušná kontaktní pracoviště ÚP ČR a požádat o prodloužení stávajících dohod, zvýšení počtu míst na VPP či uzavřít dohodu novou. Aktuálně, z důvodu rozpočtové kázně, lze dohody na VPP uzavírat, popřípadě prodlužovat maximálně do konce ledna 2020. Měsíční výše příspěvku na mzdy pracovníků VPP činí 15 000 Kč, u asistentů prevence kriminality 16 500 Kč a u předáků 16 000 Kč,“ upozorňuje Kateřina Sadílková.
Za standardní délku trvání VPP považuje Úřad práce ČR 12 měsíců. Opakovaně pak může podpořit stejného klienta tehdy, když se jedná o osobu s kumulovanými hendikepy, jako např. se zdravotním postižením, ve věku do 30 nebo naopak nad 50 let či rodiče, který pečuje o dítě do 15 let, nebo o uchazeče, jemuž hrozí sociální vyloučení, jestliže se opakovaně prokáže, že nemůže najít zaměstnání na volném trhu práce. Vždy je ale třeba každý takový případ posoudit individuálně, a to z úrovně příslušné krajské pobočky či kontaktního pracoviště ÚP ČR. VPP zaměstnavatelé nejčastěji využívají při úklidu a údržbě veřejných prostranství a zeleně, pomocných pracích, opravách veřejného majetku, v lesnictví, v charitě, sociálních službách, v dohledové službě, při zaměstnávání APK nebo k zajištění dalších veřejně prospěšných činností. Obce a kraje je mohou využít také při odstraňování následků živelných pohrom nebo při zimních a jarních údržbách.
SÚPM vyhrazená hrají prim hlavně u firem, a to napříč všemi obory. Díky podpoře v této oblasti dostalo ke konci srpna šanci získat zaměstnání 2 834 uchazečů. Celkem 13 lidí podpořil ÚP ČR v rámci nově zřízených SÚPM u zaměstnavatele (jde o místa, v jejichž rámci ÚP ČR přispívá na jejich vybavení). Nejčastěji zaměstnavatelé využívají SÚPM ve všeobecné a odborné administrativě, v gastronomii, hotelnictví, úklidu, obchodě, ve výrobě a službách (i osobních), ve stavebnictví, v zemědělství či v charitě. Celkem 594 nezaměstnaných mohlo na základě příspěvku na SÚPM začít podnikat. Nejčastěji v oblasti osobních služeb, pohostinství, v obchodě, řemeslech či administrativě.
Úspěch sklízí též pilotovaný příspěvek na dojížďku, který ÚP ČR poskytuje od dubna 2016. Dosud o něj požádalo celkem 9 949 zájemců. Nejvíce v Moravskoslezském (2 446), Olomouckém (2 334), Ústeckém (1 080) a Jihomoravském (971) kraji. Jen v srpnu přijal Úřad práce ČR 87 žádostí. S 6 513 žadateli už uzavřel dohodu o poskytnutí příspěvku (se 47 z nich v srpnu). V jejich rámci přiznal měsíční částku většinou ve výši 1 500 Kč, protože podpoření uchazeči nejčastěji dojíždí do práce 10 – 25 km. Jsou mezi nimi lidé různých profesí, např. administrativní pracovníci, výrobní a montážní dělníci, kovodělníci, elektromechanici, opraváři, strážní, pracovníci ve zdravotnictví a sociální oblasti, dámské krejčové, učitelé, skladníci, uklízečky, asistenti pedagoga, masér, sýrařka, kosmetičky nebo třeba obchodní referenti.
Lidé mohou žádat také o jednorázový příspěvek na přestěhování se za prací ve výši 50 000 Kč. Dosud tak učinilo 408 zájemců. Nejvíce v Olomouckém (91), Moravskoslezském (88), ve Zlínském a v Jihomoravském (shodně 48) kraji. Celkem 186 z nich už ÚP ČR žádost schválil. Ostatní posuzuje. Vzdálenosti přestěhování se liší, v některých případech dosahují i 300 km. Mezi žadateli se objevují např. administrativní pracovníci, pracovníci v oblasti osobních služeb, dělníci v elektrovýrobě, programátor, školnice, prodavačky, učitelé, právník, lékař, personální konzultant, fotograf, laborant, zdravotní sestry, recepční či vizážistka.
Zájem je i o výkon veřejné služby (VS). Celkem má ÚP ČR s jejími organizátory, především obcemi, nestátními neziskovými organizacemi nebo třeba základními a mateřskými školami nebo knihovnami, nasmlouvaných 6 851 pozic. Nejvíce pak v Ústeckém (2 192), v Moravskoslezském (1 182) a Jihomoravském (701) kraji. A nejedná se jen o činnosti při zajištění čistoty ulic a dalších veřejných prostranství a zeleně, ale i o aktivity, které lidé vykonávají během veřejnosti přístupných sportovních, kulturních a obdobných akcí a v neposlední řadě během pomocných činností při poskytování sociální péče (např. při ambulantní a terénní sociální službě) apod. Na veřejnou službu nastoupilo 1 834 klientů. Úřad práce ČR i nadále aktivně oslovuje (a to opakovaně) další potenciální organizátory, kteří mohou veřejnou službu zabezpečit.
Uchazečům a zájemcům o zaměstnání vydatně pomáhají v návratu na trh práce i rekvalifikační kurzy, které ÚP ČR finančně podporuje. A jejichž obsah a složení plně reflektují potřeby a požadavky regionálních zaměstnavatelů. K 31. 8. 2019 se jich účastnilo celkem 341 lidí. Nejčastěji realizovanou rekvalifikací jsou kurzy zaměřené na získání řidičských a profesních průkazů, vč. profesní způsobilosti. Pro změnu profese nebo další prohloubení znalostí se většinou rozhodují lidé s výučním listem, úplným středním vzděláním s maturitou a základním vzděláním. Z hlediska věku pak převažují účastníci mezi 40 a 44 lety. ÚP ČR může financovat plně nebo částečně tři varianty rekvalifikací – ty, které zajišťuje sám, zvolené rekvalifikace a poslední variantou jsou rekvalifikace zaměstnanců, kteří jsou ohroženi ztrátou zaměstnání u stávajícího zaměstnavatele, např. z důvodu změny podnikatelské činnosti či útlumu jedné části podnikatelských aktivit.
Mezi skupiny uchazečů o zaměstnání ohrožených dlouhodobou nezaměstnaností patří též osoby se zdravotním postižením. Proto i v jejich případě poskytuje ÚP ČR příspěvky na podporu pracovního uplatnění. V rámci zřízení pracovních míst pro OZP finančně podpořil ke konci srpna 891 osob se zdravotním postižením (z toho jich 25 vykonává samostatně výdělečnou činnost). Nejčastěji se jedná o pozice určené výrobním, montážním a pomocným dělníkům, řemeslníkům, pracovníkům v osobních a úklidových službách, administrativě, obchodu, prodeji a ostraze, operátorům call center apod. Celkem 172 uchazečům přispěl ÚP ČR na provoz pracovního místa pro OZP a OZP – samostatně výdělečně činnou.
Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v předchozím měsíci 77 462 lidí, tj. 37,8 % všech uchazečů vedených v evidenci (červenec 2019 – 37,3 %, srpen 2018 – 32,8 %). Nezaměstnaní pobírali v průměru 8 207 Kč. O rok dřív vyplácel ÚP ČR podporu 75 593 uchazečům o zaměstnání.
Míra nezaměstnanosti podle EUROSTAT (Statistický úřad Evropského společenství), která se používá pro mezinárodní srovnávání a vychází z výsledků za červenec 2019, ukazuje, že se Česká republika drží dlouhodobě pod průměrem EU. V uvedeném měsíci měla nejnižší míru nezaměstnanosti v celé EU (sezónně neočištěná míra nezaměstnanosti ČR – 2,2 %, v EU28 6,1 %, sezónně očištěná míra nezaměstnanosti ČR 2,1 % a v EU28 6,3 %). Podrobnosti na http://ec.europa.eu/eurostat/web/lfs/data/database.
Informace o vývoji nezaměstnanosti v elektronické formě jsou zveřejněny na http://portal.mpsv.cz/sz/stat.