Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy porušuje zákon při přezkumech maturitních zkoušek

Ombudsmanka se postupem ministerstva školství při přezkumech maturitních zkoušek zabývá již od roku 2014. Přes opakovaná upozornění se na nezákonné praxi ministerstva mnoho nezměnilo. Maturita je často první životní událostí, kdy se mladí lidé dostávají do kontaktu se státní mocí. Nezájem státu vypořádat se s námitkami maturantů zasévá u mladých lidí nedůvěru ve stát jako takový.

„V roce 2016 jsem zahájila šetření, při kterém naši právníci analyzovali 500 náhodně vybraných spisů vedených ministerstvem ve věci přezkumů maturitních zkoušek. Z analýzy vyplynulo několik oblastí, které odporují zákonu. Jedná se například o poskytování všech materiálů, ze kterých ministerstvo při rozhodování vychází nebo o řádné odůvodňování jednotlivých rozhodnutí, aby byla srozumitelná a přezkoumatelná tak, jak vyžaduje judikatura Nejvyššího správního soudu,“ říká k případu ombudsmanka Anna Šabatová a dodává: „přes opakovaná jednání s ministerstvem však bohužel nedošlo k nápravě nezákonného jednání.“

Chyby v praxi přezkumů maturitních zkoušek

Při prověřování stížností na průběh zkoušky si ministerstvo neopatřuje vyjádření přítomných maturantů. Ministerstvo se v těchto případech zeptá organizátorů, zda bylo vše v pořádku. Vychází tak pouze z výpovědí osob, které se samy mohly nebo měly pochybení dopustit. Ministerstvo tak není schopno zjistit objektivní průběh událostí, které má zkoumat.

Ministerstvo maturantům neposkytuje všechny materiály, z nichž při rozhodování vychází. Není tak naplněno zákonné právo maturantů se řádně seznámit se všemi relevantními podklady a vyjádřit se k nim. Podklady jsou maturantům poskytovány pouze na výslovné požádání a ani tehdy je nezískají kompletní.

V mnoha případech nebyla rozhodnutí ministerstva řádně odůvodněna, odpovědi byly šablonovité. Například rozebíraly, co maturant nenamítal a jindy nereagovaly na konkrétní námitky.

Dle zákona má ministerstvo vyzývat studenty v případě, kdy je jejich žádost o přezkoumání maturitní zkoušky neúplná, k jejímu doplnění, aby studenti mohl specifikovat své konkrétní námitky. Ministerstvo však maturanty nevyzývá k doplnění, ale provádí vždy kompletní kontrolu zkoušky. Kontrola je tak často neefektivní a přitom se nevěnuje konkrétním námitkám.

Některé formulace v maturitní vyhlášce a na dalších místech vyvolávají dojem, že ministerstvo nemá skutečný zájem na tom, aby maturanti své žádosti o přezkum podrobně odůvodňovali. Ministerstvo například doporučuje žádat o přezkum celého testu, ne se odvolávat k jednotlivým úlohám.

Maturanti mohou nyní vznášet námitky k průběhu zkoušky do protokolu. Protokol ale v současnosti nepodepisuje maturant, který námitky vznáší a není jasné, jestli jsou maturanti seznámeni s obsahem protokolu a mohou vyjádřit případný nesouhlas s jeho zněním. Setkali jsme se s případem, kdy maturanti namítali do protokolu místy nesrozumitelnou nahrávku z anglického jazyka. Až během přezkumu celé události se ukázalo, že stížnost nebyla do protokolu vůbec zanesena.

Ombudsmanka ze svého šetření vyrozuměla, že stávající situace u přezkumu maturitních zkoušek může být z části dána nedostatkem personálu, proto apeluje na ministerstvo, aby se na řešení tohoto problému důsledně zaměřilo.

Již několikrát se stalo, že soud označil rozhodnutí MŠMT za nepřezkoumatelná pro nedostatky v odůvodnění, protože ministerstvo nereagovalo na námitky maturanta či reagovalo nedostatečně, nezdůvodnilo, jakými úvahami se při svém rozhodování o žádosti řídilo, z čeho vycházelo, proč bylo uděleno právě tolik a tolik bodů a podobně. Často proto není možné zjistit, zda ministerstvo rozhodlo správně nebo chybně. MŠMT tímto svým postupem nerespektuje judikaturu Nejvyššího správního soudu ohledně využívání správního řádu v případech přezkumů. 

Sankce
Závěrečné stanovisko 
Zpráva o šetření