V srpnu 2015 nahlásilo hromadné propouštění celkem 5 zaměstnavatelů. Tento krok se dotkne 212 jejich zaměstnanců – to je nejméně od počátku sledování – od ledna 2013. Nejvíce lidí, které firmy v nadcházejících měsících propustí, pracuje v Moravskoslezském a Plzeňském kraji. Nejvíce zaměstnavatelů, kteří nahlásili hromadné propouštění, působí na severu Moravy. Údaje dnes zveřejnil Úřad práce ČR (ÚP ČR).
Počet zaměstnavatelů, kteří se rozhodli snížit počet pracovníků v režimu hromadného propouštění, klesl meziročně o 11 firem, meziměsíčně zůstal stejný. Podniky plánují propustit o 622 zaměstnanců méně než ve stejném období loňského roku a o 54 lidí méně než v předchozím měsíci.
Zaměstnavatelé, kteří nahlásili v srpnu hromadné propouštění, sídlí v Moravskoslezském (2), Plzeňském, Jihomoravském kraji a v Praze (shodně 1). Nejvyšší počet zaměstnanců, kterých se toto opatření dotkne, pracuje na severu Moravy (87), v Plzeňském (50) a Jihomoravském kraji (41). Z okresního hlediska je na tom nejhůře Karviná, kde přijde o práci 50 lidí a Klatovy. Také v tomto regionu rozdají zaměstnavatelé 50 výpovědí.
Firmy se chystají propouštět především v oblasti strojírenství a ve výrobním průmyslu. Z hlediska profesí se bude propouštění týkat zejména strojírenských dělníků a obsluhy strojů, kovodělníků a také řídících pracovníků v oblasti výroby.
„Jako hlavní důvod k přijetí tohoto opatření uváděli zaměstnavatelé pokles objemu zakázek a organizační změny,“ říká zastupující generální ředitelka ÚP ČR Kateřina Sadílková a dodává: „Nadále však platí, že se situace na trhu práce i díky rostoucí ekonomice zlepšuje. Počet zaměstnavatelů, kteří hlásí Úřadu práce ČR hromadné propouštění, i propouštěných zaměstnanců dlouhodobě klesá.“
Jakmile Úřad práce ČR obdrží informaci o hromadném propouštění, je připraven pomoci zaměstnancům ještě v době, než k němu fakticky dojde. V rámci mobilních poradenských středisek, která založí buď přímo v daném podniku, nebo na určeném kontaktním pracovišti příslušné krajské pobočky ÚP ČR, poradí jeho zaměstnanci lidem, jak dále postupovat. Proberou s nimi jejich konkrétní situaci, seznámí je s nabídkou volných pracovních míst a pomohou jim například také s výběrem vhodné rekvalifikace či jim podají informace o sociálních dávkách a zákonných podmínkách nutných pro jejich přiznání. Úřad práce ČR spolupracuje v tomto ohledu také se zaměstnavateli, kraji a obcemi.
Možností v rámci aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) je hned několik. V kurzu jsou hlavně veřejně prospěšné práce (VPP), společensky účelná pracovní místa (SÚPM), rekvalifikace a poradenství. V neposlední řadě pomáhá uchazečům v návratu do zaměstnání i řada projektů, které díky národním a evropským penězům realizují v jednotlivých regionech krajské pobočky ÚP ČR. Ke konci srpna podpořil úřad touto cestou celkem 59 192 uchazečů o zaměstnání.
Společensky účelná pracovní místa
Zatímco k 31. 8. 2014 získalo díky tomuto nástroji APZ práci 17 846 lidí, o rok později to bylo už 21 332 uchazečů. Celkem 96 lidí podpořil ÚP ČR v rámci nově zřízených SÚPM u zaměstnavatele (jde o místa, v jejichž rámci ÚP ČR přispívá na jejich vybavení).
Nejčastěji firmy využívají SÚPM ve všeobecné a odborné administrativě, v gastronomii, hotelnictví, ostraze, obchodě, ve službách, stavebnictví, zemědělství, strojírenství dále na ně přijímají řidiče, asistenty/ky, výrobní, montážní a dělníky a řemeslníky, sociální pracovníky nebo skladníky. Celkem 2 867 nezaměstnaných si mohlo na základě příspěvku na SÚPM otevřít svou živnost. Nejčastěji v oblasti osobních služeb, v pohostinství, fotografických služeb, grafických či kreslířských prací, ve stavebnictví (zedník, truhlář), zemědělství, prodeji, obchodě či administrativě.
Zaměstnavatelé, kteří se rozhodnou taková místa vytvořit, mohou dostat od ÚP ČR příspěvek na mzdové náklady jednoho zaměstnance max. do výše 15 tisíc Kč měsíčně, a to po dobu šesti měsíců až jednoho roku. V případě, že zaměstnají mladého člověka do 30 let, uchazeče nad 50 roků, osobu se zdravotním postižením nebo člověka, který je v evidenci ÚP ČR déle než 24 měsíců, může se částka vyšplhat až na 24 tisíc Kč. Maximální hranice stanoví centrálně Generální ředitelství ÚP ČR. Jednotlivé krajské pobočky ÚP ČR je mohou upravit podle konkrétní situace na konkrétním trhu práce.
Veřejně prospěšné práce
Tento nástroj APZ patří mezi ty nejvíce využívané a společně se SÚPM je tradiční vlajkovou lodí. Ke konci srpna 2015 umístil ÚP ČR prostřednictvím VPP v rámci celé republiky 21 475 lidí, o rok dříve jich bylo 20 044. Nejvíce nezaměstnaných - 3 425 - našlo v srpnu krátkodobou práci v Ústeckém kraji.
Veřejně prospěšné práce jsou určeny pro pracovní uplatnění uchazečů o zaměstnání především v oblasti méně kvalifikovaných a pomocných prací. ÚP ČR tato místa vytváří ze zákona jako krátkodobé pracovní příležitosti a přispívá na ně po dohodnutou dobu max. 12 měsíců, ve výjimečných odůvodněných případech až dva roky. VPP zaměstnavatelé nejčastěji využívají při úklidu a údržbě veřejných prostranství a zeleně, pomocných pracích při opravách veřejného majetku, v charitě, ve zdravotnických či kulturních zařízeních, sociálních službách, v rámci zaměstnávání osobních asistentů ve školství či dohledové služby, asistentů prevence kriminality nebo k zajištění dalších veřejně prospěšných činností. Obce a kraje je mohou využít také při odstraňování následků živelných pohrom nebo zimních či jarních údržbách. Systém VPP je výhodný pro všechny zúčastněné strany. ÚP ČR pomůže uchazečům o zaměstnání získat na určitou dobu práci. Obce a kraje zase tolik potřebné zaměstnance, které by nemohly zaměstnat na stálo.
Poradenství a rekvalifikace
Zaměstnanci ÚP ČR nabízejí uchazečům jak profesní poradenství, tak i možnost rekvalifikací, včetně těch zvolených. Jednoduše řečeno, nasměrují zájemce tak, aby si vybrali takový obor, ve kterém následně najdou uplatnění. Zájem o rekvalifikace je ze strany klientů značný. K 31. 8 2014 se jich účastnilo 10 226 lidí, o rok později pak celkem 8 737 zájemců. Počet lidí, kteří absolvovali rekvalifikaci je v meziročním srovnání sice nižší, ale vzhledem k celkovému počtu uchazečů o zaměstnání, který už několik měsíců klesá, je poměr účastníků kurzů a nezaměstnaných v evidenci ÚP ČR srovnatelný. Klienti volí rekvalifikace zaměřené zejména na základní počítačové dovednosti a práci v sociálních službách. Měli zájem i o svářečské kurzy a kurzy účetnictví nebo chtěli získat profesní řidičské průkazy. Pro změnu oboru nebo další prohloubení znalostí se nejčastěji rozhodují lidé mezi 35 – 39 a 50 – 54 lety, z hlediska kvalifikace jsou mezi účastníky kurzů nejvíce zastoupeni uchazeči s výučním listem, maturitou a základním vzděláním. Roste také zájem lidí o zvolené rekvalifikace, na které Úřad práce ČR přispívá.
O hromadné propouštění se jedná tehdy, pokud během 30 dnů dostane ve firmě s 20 až 100 zaměstnanci výpověď minimálně 10 lidí. V podniku se 101 až 300 pracovníky aspoň desetina zaměstnanců a ve společnosti s více než 300 zaměstnanci minimálně 30 lidí. Před tím, než dá zaměstnavatel výpovědi jednotlivým zaměstnancům, musí o svém záměru písemně informovat, a to nejpozději 30 dní předem, odborovou organizaci, radu zaměstnanců a také příslušnou krajskou pobočku ÚP ČR podle místa činnosti firmy. Ve zprávě je firma povinna uvést důvody a termíny hromadného propouštění, celkový počet zaměstnanců a zároveň počet a profesní složení lidí, kterých se bude propouštění týkat. V neposlední řadě musí informace obsahovat i údaje o odstupném, případně dalších právech takto postižených pracovníků. Současně musí zaměstnavatel předložit návrh kritérií, na jejichž základě proběhne výběr těch, kteří dostanou výpověď.
Kateřina Beránková, tisková mluvčí ÚP ČR